Nëfieth's Rattata

15. června 2016 v 16:59 | Enwy
Rattatta
Pohlaví: Kluk
Typ:
Level: 29
Sehranost s trenérem:
46%

Výdrž
72%

Zkušenosti v zápasech:
42%

Povaha:
Rattata je o mnohem - opravdu o mnoho - větší než ostatní jeho druhové v jeho přiměřeném věku, proto byl často označovaný za podivného pokémona. Není mezi trenéry tolik oblíbený, protože je považován za slabého. Přesto má tento Rattata skrytý potenciál na zápasení, má rychlé reflexy a přirozený talent. Zatím neobjevený.
Pravdou je, že kdyby se zajímal víc o zápasení, svůj potenciál by už objevil. Avšak nerad dělá kolem sebe rozruch, aby náhodou nepřipoutal pozornost. Když není třeba, vůbec se nevyjadřuje. Celkově má takovou "mrtvou" povahu. Jediné, co ho rozruší, je hudba - hlavně hry na housle, kterou miluje nadevše.
Věci které má u sebe:
žádné

Útoky:
- Rychlý útok
- Ocasový útok (Tail Whip)
- Ledový paprsek
- Stínová koule
Další vývin:
Věčný kámen; vývin zastaven
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nëfieth Nëfieth | 15. června 2016 v 17:05 | Reagovat

Seděla jsem velice dlouhou dobu na jednom kameni nedaleko lesa. Bylo mi tak tročku do breku, v očích se mi leskly maličké slzičky. Čekala jsem tolik let, abych měla svého prvního pokémona - a co teď? Už ho mám, dobře, to je výborné. Ale co jsem si myslela? Pomalu se bojím oslovit svou vlastní sestru, a teď tu mám parťáka na celý život, u kterého je první dojem ten hlavní? Určitě hned v první větě řeknu něco, po čem mě nebude mít rád. Nebo hůř - bude nenávidět? Jak se asi bude cítit po zjištění, že jeho trnérka je malá šedá myška společnosti? Zachvěje se mi ohryzek, jak se tak koukám na ku červeno bílou, lesklou kuličku v mé pravé ruce. Pomalu jí zmáčknu a pokébal se mi v ruce zvětší. Roztřeseně se nadechnu a zavřu oči. Potom hodím pokéball do vzduchu, jako jsem to vydívala v televizích. "Tak, Rattato, ven! Chci říct, prosím ven... anebo... sakra!" úplně jsem se do toho zamotala. Rychle si dám obličej do dlaní. Potom ale vzhlédnu. Pokébal neletěl tak nádherné obloukově a pokémon se nezhmotnil v vzduchu jako superhrdina, jak jsem si vždycky představovala a jak jsem si myslela, že to je. Pokéball prostě dopadl na zem a otevřel se. V záblesku bílého světla se začala zhmotňovat malá postavička a za chviličku přede mnou stál roztomilý myší pokémon, docela velký na poměr malých Rattat. Klekla jsem ni na zem. Zem byla bahnitá a už teď jsem měla celé kalhoty hnědé, ale to mi bylo jedno. Chtěla jsem, aby byly naše pohledy na stejné úrovni, nebo alespoň přibližně. Váhavě se usměji. "A-ahoj, Rattato. Já jsem Nëfieth... anebo Nëf, jestli chceš." Řeknu nejistým hlasem který naprosto postrádal sebevědomí. Uměla jsem si představit, jak vypadám - směšně. Nejradši bych si flákla, i když na to jsem měla samu sebe až moc ráda. "No, chtěla jsem se s tebou konečně seznámit." Zamumlám a opět se pokusím o úsměv. Nakonec vykouzlím silou vůle milimetrový posun levého koutku úst nahoru. "Ja-jak se máš?" Zeptám se. Další velice 'inteligentní' otazka, ale co jeden nadělá, zvláště když předpokládá, že se jí nedá nic zkazit.

2 Enwy Enwy | 15. června 2016 v 17:13 | Reagovat

[1]: "Z-zdra-vím," praví po chvilce Rattata, trochu větší než normálně Rattatové jsou. "Mám se dobře... chci říct, jde to," odpověděl na tvou otázku. Pak se pokusil o trochu plachý úsměv. "T-ty jsi nervózní? Vypadáš tak," řekl po další chvilce ticha. Jako kdyby si to pak rozmyslel, jako další slovo dodal: "Doufám, že spolu budeme dobře vycházet."

3 Nëfieth Nëfieth | 15. června 2016 v 17:18 | Reagovat

Maličko jsem se pousmála. "Jo... jo to jsem." Přiznala jsem se. To to bylo vskutku tak vidět? Ihned jsem si to zapsala do hlavy - trénovat před zrcadlem skrývaní emocí. "Ano, přesně to chci i já... aby z nás byl dobrý tým!" Kdybych měla podobný ocas, jako myší pokémon, nejspíše bych s ním i zavrtěla. Těžko říci, jestli spokojeně, nebo nervózně. "Napadlo mě dát si trénink... většina trenérů se takhle s pokémony sblíží a tak." Řekla jsem nejistě, avšak viděla jsem to jako dobrý nápad.

4 Enwy Enwy | 15. června 2016 v 17:24 | Reagovat

[3]: "Seznamovací trénink myslíš?" řekl Rattata. Sice na tváři měl úsměv, ale jeho hlas byl absolutně bez podtónu. Kdyby nebyl ten úsměv, možná byste si mysleli, že mluví někdo ze záhrobí. "Zní to dobře. Můžeme, jestli budeš chtít."

5 Nëfieth Nëfieth | 15. června 2016 v 17:26 | Reagovat

Zazubila jsem se. "Inu dobrá, jdeme tedy." Souhlasila jsem, vytáhla pokémonův pokéball a povolala ho zpět. Poté jsem se postavila a rozeběhla jsem se do posilovny.

Posilovna

6 Nëfieth Nëfieth | 15. června 2016 v 19:07 | Reagovat

Pousmála jsem se na pokéball Rattaty a vyvolala ho. Potom jsem si k němu klekla. "Tak co, jakpak se ti líbil trénink?" Zeptala jsem se nadšeně. Mně osobně se líbil, ale nakonec, Rattata byl ten, na jehož slovu záleželo.

7 Enwy Enwy | 15. června 2016 v 19:19 | Reagovat

[5]: *le v pokéballu* :p
[6]: Rattata párkrát zamrkal. "Líbil. Cítím se hned... zpevněněji," odpověděl a zazubil se, címž odhalil dva přední zoubky, zářivě bílé. Chvilku si odmlčel. Pak se váhavě zeptal. "Tobě nevadí, že jsem... větší než ostatní?"

8 Nëfieth Nëfieth | 15. června 2016 v 19:26 | Reagovat

Usmála jsem se. "Tak si to někdy zopakujeme!" Navrhla jsem a sedla jsem si, nohy jsem do sebe zaklínila na způsob tureckého sedu a do klína jsem si přitáhla svůj batoh, ve kterém jsem se začala hrabat, odsouvat různé bally a podobné věci. "Hm?" Zvedla jsem k němu oči. "Ah... inu, ne. Mělo by?" Zazubila jsem se a pokračovala v hrabání. "Víš, může to být zaprvé výhoda, a zadruhé, já jsem ta poslední, od které by někdo měl čekat předsudky kvůli velikosti." Zamračila jsem se pro sebe, když mi přišlo na mysl mé dětství. "Já jsem zas celkem malá... děcka se mi smála, když jsem byla ještě prcek. A i když máma řekla, že nakonec vyrostu..." Uchechtla jsem se. "Nevyrostla jsem." Potom jsem však s úsměvem pokrčila rameny, viditelně nad věcí. "Tadá!" Vytáhla jsem z batohu pár kusů jahodového dortíku a jahodového mléka. Položila jsem občerstvení mezi nás a následně si stáhla krátké vlasy do gumičky, protože mi lezly do očí. "Menší občerstvení za skvělý trénink." Zasmála jsem se a mávla jsem rukou, aby Rattata věděl, že si může nabídnout. Já zastávala názor, že jídlo sbližuje, ať už příprava, nebo konzumace.

9 Enwy Enwy | 15. června 2016 v 19:43 | Reagovat

[8]: "Pokud to nepůjde přes modřiny, tak si to někdy rád zopakuji," řekl s polovičním úsměvem. Chvilku tě se zájmem sledoval, jak hrabeš v batohu a přemýšlel, co tak asi hledáš. "Hm, asi ten pocit znám. Jenomže přesně v tom opačném směru," zahihňal se. Už v tom bylo trochu cítit citu, avšak ne moc. Jakmile spatřil jídlo, očka se mu zaleskla. "Whooa!" výskl. Zvedl zrak a upřel ho na všechno to jídlo.
"Jsi si jistá, že to sníme všechno? Je toho hrouda..." podotkl. Nejdřív váhal, zda si má vzít první sousto, ale nakonec neodolal a bleskově sáhl po jednom kusu dortíku. Když ochutnal, vypadal, jako kdyby na něj spadla kometa. Málem zářil. "Je to dobré," řekl jenom, ale bylo vidět, jak si to skutečně vychutnává.

10 Nëfieth Nëfieth | 15. června 2016 v 19:51 | Reagovat

Přikývla jsem. Potom jsem se pousmála. "Víš, jahod není nikdy dost. O to víc potom jahodových koláčků." Podívala jsem se na mléko a kusy dortíku. "A kdyžtak co se nesní se nechá napotom... nebo k snídani." Napadlo mě. Hezký start do nového dne. "Hm, kolik ti vůbec je?" Zeptala jsem se. Tohle bylo zvláštní téma. "Chci říst, počítají se věky pokémonů stejně jako lidské?"

11 Enwy Enwy | 16. června 2016 v 14:37 | Reagovat

[10]: Rattata zůstal pár vteřin potichu a přemýšlel o tvé otázce. Poté téměř neznatelně pokrčil rameny. "Netuším. Jsem starý... ani nevím přesně. Rattatové a celkově myslím i ostatní pokémoni mají jiné vnímání času než lidé," vysvětlil stručně. Pak se usmál. "Ne, že bych někdy byl člověkem, abych mohl vnímat čas jako on, ale je to takové moje tušení." Zamyslel se nad tím, kolik času uběhlo od jeho vyklubání z vajíčka, ale nedokázal si představit.
"Hm... a kolik je tobě? Kdy ses vyklubala z vajíčka?" zeptal se Rattata zvědavým tónem v hlasu.

12 Nëfieth Nëfieth | 16. června 2016 v 14:44 | Reagovat

"Jo... jasně." Přikývla jsem pomalu. Dávalo to celkem smysl, nejspíš. Potom jsem se pousmála. "Chutná?" Zeptala jsem se a sama jsem si vzala jeden jahodový dortík. Nebyl špatný, ale stejně jsem si stála za svým, že mamka dělala lepsí. "No, já se vyklubala... he?" Najednou mi došlo, na co se ptá. "Je mi čtrnáct let. Ale nevyklubala jsem se z vajíčka, narodila jsem se." Řekla jsem trochu nesvá, doufala jsem, že už tohle téma nebude chtít rozebírat. Něco jako když jsem se mamky zeptala 'a kde se berou děti?'. Už jsem chápala, proč nevypadala nadšeně. "No, a nechtěl bys vlastně přezdívku?" Napadlo mě, abych odvedla od tématu a pousmála jsem se.

13 Nëf Nëf | 16. června 2016 v 14:45 | Reagovat

//Jen taká maličkost, asi jsi omylem připsala 31% sehranosti k výdrži ^^

14 Enwy Enwy | 16. června 2016 v 14:55 | Reagovat

[12]: "Nic lepšího jsem zatím nejedl, kromě lesních bobulí," přiznal zasněně a vzal si již nesměle další kus. "Mám bobule rád, ale není moc příležitost na ně jít," objasnil jenom tak mimochodem a pokrčil rameny. Když zjistil, že lidé se neklubají z vajíček, vypadal nejdřív překvapeně, ale rozhodl se na to neptat, přece jen trenéři mají možná jiný evoluční vývoj než pokémoni a to on nemohl vědět. Hádal, že čtrnáct let je doba, kdy se trenéři blížili k hranici dospělosti.
"Jméno by se mi líbilo. Máš nějaký nápad? Abych nebyl stejný jako všichni ostatní Rattatové," usmál se.

[13]: //Jaj, moc se omlouvám :'D Jsem trochu školním životem unavená xD Opraveno :33

15 Nëfieth Nëfieth | 16. června 2016 v 18:20 | Reagovat

"To jsem ráda. někdy zkusíme něco ukuchtit spolu." Navrhla jsem mu, ráda, že už nechce rozebírat téma ohledně lidského růstu a narození. "Inu, napadá..." Zamyslela jsem se. "Co Raphael? To byl archanděl... a nebo Ezekiel." Vyjmenovala jsem. Obě se mi líbila. "Zkráceně Raph nebo Zeke." Doplnila jsem se.

//Neva, stane se :D *mě často o_o* Jinak, nehraješ i jinde? Na jedné vlčí rpg je taky jedna Enwy, sooo... :D

16 Enwy Enwy | 17. června 2016 v 6:49 | Reagovat

[15]: Jakmile se doslechl o nějakém vaření... málem zbledl jako stěna. "N-neumím vařit," přiznal. "Radši mě do kuchyně nepouštěj," zasmál se.
Návrhy tvých jmen se mu líbily. "A co Ezrael?" zeptal se. Když si v hlavě opakoval dvě jména najednou, nějak se mu to spojilo v toto.
//Hraji :D Mois Gris - Envy, pokud myslíš tuto vlčí RPG :3; a ještě pár pokémonních :D Celkově jsem v RPG světě nováček :'D Dříve jsem ještě hrála tRPG PJO, ale to už není aktivní :') Koneckonců, mám pěkně kostrbaté jméno, které se dá poznat všude xD

17 Nëfieth Nëfieth | 17. června 2016 v 7:04 | Reagovat

"Jak myslíš," pousmála jsem se. Ale úplně jsem ten nápad nepouštěla z hlavy - možná později. "Hm... Ezrael zní fajn. Zní to trochu jako Azrael." Podívala jsem se na něj s mírným úsměvem. "Takže Ezrael?"

//Jep, myslím mois gris :D

18 Enwy Enwy | 17. června 2016 v 8:54 | Reagovat

[17]: "Spojení těchto jmen zní majestatněji," usmál se. "Bude mi ctí nosit obě jména." Tím dal jasně najevo svůj souhlas.
"Etto..  ty máš nějaké druhé jméno? Myslím, když já jsem Rattata Ezrael, nemáš ty nějaké druhové jméno?" zeptal se zvědavě.
//Ty jsi Zeke, že? :D

19 Nëfieth Nëfieth | 17. června 2016 v 13:22 | Reagovat

Přikývla jsem. Potom jsem se zamyslela. "No... když to tak vezmu, já jsem Člověk Skylar." Řekla jsem, celá nejistá. Jiný pojem pod druhovým jménem jsem si neuměla představit. Potom mě napadlo další téma. "Poslyš... Chtěl by ses vyvinout v Raticate?" Zeptala jsem se. Nebyla jsem si jistá, jak daleko byl od vývinu, ale nechtěla jsem to riskovat. Já osobně bych chtěla, aby i nadále zůstal Rattatou, byla v tom spousta výhod, nikdo by nečekal takovou sílu od malé Rattaty... ale chtěl-li se vyvinout, já mu v tom bránit nehodlala.

20 Enwy Enwy | 17. června 2016 v 17:46 | Reagovat

[19]: "Evoluce? Nikdy jsem žádného Raticate neviděl," odpověděl. Sice to bylo zvláštní, ale ano. Většinou žil v koloniích samých Rattatů, Raticate se vyskytl vzácně a když se nějaký Rattata vyvinul, tak odešel. "Zatím se mi líbí být Rattatou, nad dalším vývojem jsem ještě nepřemýšlel."

21 Nëfieth Nëfieth | 17. června 2016 v 17:50 | Reagovat

"No..." usadila jsem se do trávy a vytáhla jsem pokedex. Chvíli jsem se mračila na ovládání a cosi tam ťukala, než se mi povedlo v něm najít informace o Raticate. Ukázala jsem mu malý displej, na kterém byl tento pokémon vyobrazen. "Pouze se ptám... mě se také líbíš jako Rattata, ale je to tvá volba. Nedá se to potom zvrátit," řekla jsem, přemýšlejíc nad věčným kamenem. Bála jsem se, že by se totiž mohl Rattata nečekaně během nějakého zápasu nebo tréninku vyvinout.

22 Enwy Enwy | 17. června 2016 v 18:37 | Reagovat

[21]: "Raticate vypadá, jako kdyby měl tlusté chlupy," zahihňal se Ezrael, když spatřil svou starší verzi. Říct, že se mu víc líbilo jeho já v Rattatovi znělo trochu jako narcis, ale on to tak cítil. "Líbím se víc jako Rattata," zasmál se. Představa, že bude velký jako Houndoom v Raticate verzi ho trochu děsila.

23 Enwy Enwy | 17. června 2016 v 19:15 | Reagovat

Jakmile se věčný kámen dotkl Rattatové fialové kůže, začal pokémon pronikavě zářit. Když záře ustala, nevypadal nijak jinak. Byl to stále ten stejný Rattata, stejný, jako bude i nadále.

24 Nëfieth Nëfieth | 17. června 2016 v 19:24 | Reagovat

Radostně jsem se usmála na Ezraela a pohladila ho váhavě po hlavě. "To jsem ráda..." zasmála jsem se potichu. Potom jsem vyáhla další věc z batohu. "A něco pro tebe mám!" Řekla jsem, když jsem mu podala TM Ledový paprsek.

25 Enwy Enwy | 17. června 2016 v 19:49 | Reagovat

[24]: "Necítím se moc jinak," podotkl nahlas. Možná je změna někde uvnitř, ale kdo ví. Nikdo pokémonnímu světu tak zcela nerozuměl a i kdyby si člověk myslel, že rozumí, vždy se tu něco našlo.
Na TM zareagoval mírným neutrálním úsměvem. "Co je to?" Vypadalo to jako nějaký disk.

26 Nëfieth Nëfieth | 17. června 2016 v 20:01 | Reagovat

"Inu... to není špatně." Řekla jsem zamyšleně. "Evoluce často změní pokémonům povahy... připadá mi to poněkud drastické." Zamračila jsem se. Nedokázala bych si představit, že bych se najednou s věkem zničehonic změnila od základů. I když... možná puberta?
"To je TM. Přidává pokémonům útoky..." Podívala jsem se na disk. "Nevím, jak přesně to funguje, přiznávám."

27 Enwy Enwy | 17. června 2016 v 21:57 | Reagovat

[26]: "Tak to pojďme vyzkoušet!" navrhl. "Všechno je jednou poprvé." Zvědavě si prohlížel TM, kterou měla jeho trenérka v ruce a přemýšlel, jak mu může disk přidat útok. Možná mu nějakém způsobem přepíše... geny?

28 Nëfieth Nëfieth | 18. června 2016 v 19:35 | Reagovat

"Souhlasím," řekla jsem s úsměvem a podala mu TM.

29 Enwy Enwy | 19. června 2016 v 8:43 | Reagovat

[28]: Disk jako kdyby vjel do Rattaty. Nic víc se nestalo.
Rattata vypadal trochu zděšeně. "Ono to-...!"

30 Nëfieth Nëfieth | 19. června 2016 v 9:48 | Reagovat

Překvapeně jsem sledovala, jak disk zmizel - skoro jakoby ho Rattata spolkl. Jinak však nevypadal... možná vnitřně? "C-cítíš se jinak?" Zeptala jsem se opatrně. Třeba to nebylo přirozené, takhle zasahovat do přirozených útoků pokémonů a já udělala nějakou blbost.

31 Enwy Enwy | 19. června 2016 v 12:06 | Reagovat

[30]: Pokrčil rameny. "Ani ne. Je mi skvěle," řekl opatrně, jako kdyby si sám sebou nebyl jistý. "Jenom... cítím se nějaký prázdný..." Nejdřív měl vážný tón, ale pak se rozesmál. "To bude hlad."

32 Nëfieth Nëfieth | 24. června 2016 v 17:54 | Reagovat

Na chvilku jsem zadržela dech. Co když ho to nějak... zabilo ze vnitř? Teď z něj bude prázdná schránka bez vědomí. Ale nad jeho dalšími slovy jsem si úsměvně oddychla. "Hm, tak si vem dortík!" Se smíchem jsem po něm hodila malý zbytek jahodového dortíku. "Takže když tak bys šel do dalšího TM?" Zeptala jsem se jen tak mimochodem, přičemž jsem se napůl bránila batohem, kdyby mi chtěl útok oplatit.

33 Enwy Enwy | 24. června 2016 v 18:32 | Reagovat

[32]: "Oh, děkujíí!" hlesl mírně, když zjistil, že dostane jídlo, avšak pak ho nečekaně dostal na hlavu... no, vlastně ne všechno. Polovinu překvapením zmrazil v kus ledu a polovina se mu připlácla na nos. "Ah, sakra," zasmál se. Jazykem se snažil dostat se k té polovině dortíku na nosu a moc se mu to nedařilo. A ten kus ledu po tobě hodil zpátky. "Jen počkej, až budeš mít hlad," zahihňal se. Na tvou otázku se jen zakabonil. "Nom, pokud budu mít hlad jako teď a ty po mě zase hodíš dorta, tak ne. Jinak nevidím problém," odpověděl.

34 Enwy Enwy | 26. června 2016 v 21:02 | Reagovat

Reakce na TM: Do Rattaty zajel disk jako po másle. Pro Rattatu to už byl známý pocit.
Úspěšně naučeno.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje:
Ikonky členů - Pokemaniak
Obrázky pokemonů - Bulbagarden
Layout a (c) patří MAKY.OREL & Enwy