Hala pro trénink

1. dubna 2015 v 19:29 | Akira
Bude lepší, když budeš své pokémony trénovat někde ve vnitřních prostorech? Není problém, prostě pokračuj v cestě po pravé straně a narazíš na halu.
Když vejdeš do haly, uvidíš plno trenérů trénujících své Pokémony, najdeš si volné místo a přidáš se k nim. Je tu plné vybavení který si můžeš libovolně půjčovat.

Do komentáře napiš:
1. Pokémon, kterého jdeš trénovat
2. Cíl tréninku
3. Průběh tréninku (Neberu tréninky na dva řádky. Vyžaduji min. 6 řádků)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

Zobrazit vše (147)
Zobrazit starší komentáře

101 Nettie Nettie | 25. září 2015 v 11:18 | Reagovat

1. Growlithe
2. Zvýšení levelu
3. Začal nový krásný den, slunce svítilo, tráva se zelenala, jen občas zafoukal studený, ale ne nepříjemný vítr. Rozhodla jsem se, že před tím než si s Growlithem dáme oběd, uděláme si takový sbližovací/tréninkový výlet. Přece jen Growlitha nemám dlouho a neuškodí, když se trochu sblížíme. A když uvížím, že je můj Growlithe bojovné povahy a se mnou jako s chovatelem si bojů neužije tolik jako s trenérem, dám mu tréninkem možnost se vyžít a vypustit ze sebe nějakou tu energii. Navíc nemohu dovolit aby byl můj pokemon v zanedbané formě. Zamířili jsme do nejbližší tréninkové haly. Growlithe byl venku z pokebalu a nadšeně mi pobíhal pod nohama. Když jsme vešli do haly. Začal poskakovat a vrtět ocasem. Na náš první trénink se zjevně těšil. Sehnula jsem se k němu a podrbala ho za uchem. Hravě mě zatahal ze rukáv. "Neboj, neboj už jdu, jdeme trénovat." Usmála jsem se na něj. V hale jsem si vypůjčila speciálně modifikovaný hlukoměr. "Dobře Growlithe, zkusíme útok řev. Musíš zařvat a tenhle přístroj změří, jak nahlas a intenzivně to bylo dobře?" Growlithe kývl a já zapnula hlukoměr. Growlithe se nadechnul a zařval. Hlukoměr ukázal poněkud slabší hodnotu, než je průměr. "Dobře Growlithe, nebylo to špatné, ale zkusíme to ještě jednou a ještě hlasitěji. Dej do toho všechno." Growlithe odhodlaně kývnul a zařval z plných plic, hlukoměr ukázal průměrnou hodnotu. "Skvěle! Chceš to zkusit ještě?" Growlithe napotřetí zvládnul vydat lehce nadprůměrný řev a byl odhodlaný pokračovat v tréninku, ale všimla jsem si, že se jeho hodnota snižuje, protože jeho hlasivky začínají být unavené. "Pojď Growlithe, dnes jsi odvedl skvělou práci, ale musíš si odpočinout." Bylo na něm sice vidět, že je unavený, ale odmítal to vzdát. Vrátila jsem hlukoměr a zakroutila jsem nad jeho tvrdohlavostí hlavou, ale musela jsem se nad tím pousmát. "Pojď, přece nechceš ztratit hlas. Můžeme jít trénovat zítra. Už je skoro čas oběda. Pojď půjdeme se najíst, ale abychom zase tolik nelenili dáme si závod dobře?" Na to se Growlithe rozběhl. "Hej, počkej! Já to ještě neodstartovala!" Zasmála jsem se a poté se rozběhla za ním.

102 Akira Akira | Web | 25. září 2015 v 12:56 | Reagovat

[101]: +2lvl
      +10%sehranosti

103 Ester Ester | 29. září 2015 v 15:09 | Reagovat

eevee
hbitý útok
Došla jsem do haly a vyvolala eevee z pokeballu.Eevee jakmile vyskočila usmála se a sedla si.Kleknu si k ní a mile se usměju.Eevee mi úsměv oplatí a poté se na mě tázavě koukne.Moc mě těší eevee.Jsem tvá trenérka.Jmenuji se ester a zastávám se názoru že trenér se nejlépe seznámí s pokemonem při tréninku.Eevee vesele kývla a poté se na mě koukla.Dneska bych tě chtěla naučit útok zvaný hbitý.Eevee nakloní hlavu na stranu.Hbitý útok je velmi účiný a lehký útok.Musíš je jednoduše a rychle rozběhnout a narazit vší silou do tvého nepřítele.Eevee vydala se sebe:Eevee,eevee?(Jak to vypadá?)Pousměju se nad eeveeninou otázkou a vytáhnu z mého batohu mobil a ukážu eevee ukázku:https://33.media.tumblr.com/acfa4028067acd6e0eee312f2bf53e8b/tumblr_mrgekmdljv1qhd8sao1_500.gif eevee si ho prohlédne a po chvíli kývne.Dobře,tak to chápeš,ale teď na chvíli počkej,řeknu a odběhnu.Po chvíli se vrátím a táhnu za sebou žíněnku.Eevee povytáhla obočí a zeptala se:ee-eevee?(Co to je?)Zastavím se a odpovím ji na otázku:To je eevee žíněnka,budeš do ní narážet hbitým útokem.Eevee kývne.Teď eevee couvej dokud neřeknu stop.Eevee couvá 10 metrů a já jí zastavím.Eevee teď se co nejrychleji rozběhni a naraž do žíněnky!Eevee se dá do běhu a narazí do žíněnky,ta se vůbec nepohnula.Eevee...hm...zkus vší silou a nezastavuj,ok?Eevee kývne a zase se z dálky rozběhne a vrazí do žíněnky.Nic.Neva eevee zkoušej půjde to!Eevee kývne a zase s rozběhem narazí do žíněnky.Žíněnka nic neudělá.Eevee vypusť z toho běhu energiije to složité,ale když na to příjdeš tak to půjde!Eevee kývne a opět v běhu narazí do žíněnky,ta se zakolébá,ale zůstane.Dobře eevee,šikovná!Eevee se usměje.Zkus to znova!Eevee se dá do běhu a narazí do žíněnky.Ta se opět zakolébá,ale ne a ne zpadnout.Eevee použij do běhu svou energii!říkám rady a čekám na další eeveein pokus.Eevee se rozběhne,běží a narazí svou silou do žíněnky.Ta spadne a eevee zajásá.Výborně holka,řeknu.Eevee mi skočí do náruče a oblízne mi obličej.To nemuselo být!řeknu ,usměju se a položím mou eevee na zem.Ještě to párkrát prozkoušíme a bude to dobrý,řeknu s mírným úšklebkem.Eevee se usměje a couvá do zadu.Stop!Křiknu a usměju se na eevee.Eevee použij hbitý útok!Eevee se rozběhla a narazila silou do postavené žíněnky.Ta se ale jenom zakolébala a zůstala.Eevee?řeknu nevěřícně a kouknu se na ní.Eevee sklopí hlavu a vůbec jí nejde vidět do obličeje.Přiběhnu k eevee a řeknu jí:nebuď smutná,to se občas stane.Eevee zvedne hlavu a kývne.Doběhnu k žíněnce a křiknu z veselostí na eevee:použij eevee hbitý útok!Eevee se rozběhne a narazí vší silou z běhu do žíněnky.Ta spadne a eevee zajásá.Dobře,řeknu a zvednu žíněnku.Použij zase hbitý útok!Eevee couvne a použije hbitý útok na žíněnku.Ta spadne a já zajásám.Zvednu žíněnku a nakázám eevee naposled a eevee se povede žíněnku shodit na zem.Vezmu eevee do náruče a odcházím z tréninkové haly

104 Ester Ester | 29. září 2015 v 15:10 | Reagovat

promiň akiro mám spam

105 Akira Akira | Web | 2. října 2015 v 20:06 | Reagovat

[103]: +2lvl
      +10%sehranosti
útok se jen tak tak naučila,ale chce to procvičovat

106 Mayu Uchiha Mayu Uchiha | 5. října 2015 v 18:33 | Reagovat

Aipom sehranost  a naučení dělové rány, electrike sehranost

dojdu se svojí partou dbneska do haly, jelikož není nějak teplo a nechci, aby se nachladili.*takže parto dneska si vezmu na trenink aipoma a naučíme ho nový útok což je dělová rána a potom electrika*co vy na to*pparta sradostí zajasa* dobře pojd aipome*povím a aipom šel se mnou takže budešě soustředit energii do svého ocásku, aby to mělo tvar kuličky a pak tím ocáskem bouchneš do toho terče*aipom přikývl a začal se soustředit na svůj ocas nějak takhle https://www.youtube.com/watch?v=6_VLstMJ9nQ a potom se treefíš do čeho koliv*aipom to skouší tak jak jsem mu to ukazala na mobilu a moc mu to nešlo*nevadí zkus znova*aipom se pořád snažil a stále bez úspěchu*nevadí příště se povede pojd si dat přestavku*povím a aipom zavrtí hlavou ž ne až se to naučí a tak dal trénoval*electrike se podivil jakou ma aipom výdrž a ne jen electrike ale všichni a tak ho začli povzbuzovat a aipomovi se začalo dařit*no vidíš to byla pěkná rána*pochválím ho*zkus to ještě*aipom přikyvl a udělal to ještě párkrát*no vidíš tomu říkám úder*šikovný teď si pojď už odpočinout*to už neprotestoval a šel si odpočinout*

dobře electriku pojď*povím a ten natěšeně přistoupí*dobře dneska vypilujeme bleskový útok s hromovým útokem*electrike přikývl a použilbleskový utok což byl dost silný jelikož to zničilo terč*skvělá síla ted zkus hromovou vlnu*electrike přikývl*skvěle*povím a i vlna zn ičila dva terče*skvělá práce electriku ještě dej bleskový utok a zatím hned hromovou vlnu*electrike to použil a sám se divil i ostatní jakou má sílu*no vidíš chlape ty si skvělej*i ty aipome neboj*oba si vedete skvěle*podrbu vás*tak jo najezte se a pak půjdeme*když se najedli tak jsme se vydali společně všichni domů

107 Akira Akira | 12. října 2015 v 18:37 | Reagovat

[106]: Aipom se útok nenučil,ale je blízko
      +1lvl
      +5%sehranost
     Electrike- +5%sehranosti

108 Akira Akira | 12. října 2015 v 18:39 | Reagovat

[107]: electrike +1lvl

109 Venosaurka Venosaurka | 19. října 2015 v 10:09 | Reagovat

Zorua naučení stínové koule spheal naučení ledového paprsku emolga naučení bleskového útoku a spunda naučení hypnózi
                                 Část první
Došla sem s pokemony do tréningové hali a řeknu naučím vám nové útoky pokemoni se zaradují tak řeknu začnem zorua začínáš půjde o stínovou kouli zvládneš to zorua přikývne tak skus soustředit svoji temnou energii zorua tak udělá a samozřejmně to je malá kulička skus soustředit energii ale vypálí tři malé kuličky tak skus to dát dohromady
                        Část 2
Zorua vypustí jednu velkou kouli super řeknu zorua tak teď to skusíme na předmněty třeba na tohohle panáka zorua ho zasáhne a panák spadne na zem jo řeknu a přitulím se kní tak skus to ještě jednou vezmu boulingové koule a zorua je všechny se střelí usmněju tak skusíme trěning spheala
                          Část 3
Tak spheale teď soustřeď svojí vodní energii a pak jí zmraz spheal s pusy vypustí dvě ledové kostičky zasmněju se spheal na mně použije kostičkoví útok skus do toho dát víc spheale spheal vypusí velkou kouli skus to víc sphale
                     Část 4
Spheal vypustí velký ledový proud který ho trochu zmrazí vezmu ho a obalím ho až roztaje řeknu tu energii si v sobě nenechávej řeknu spheal tentokrát zmrazí skoro všechno kolem skus to na jednu věc spheal zasáhne terčík a ten se zníčí skvěle řeknu
                        Část 5
Tak emolgo skusíme bleskovy útok emolga kývne skus soustředit svoji bleskovou energii do tvářiček emolga vypusí malí blesk skus to ještě jednou emolga vypustí velkou smršť a trochu sebe zraní ne řeknu když emolga spadne k zemi chynu jí
                       Část 6
Emolgu obalím a řeknu dejte mi něco proti paralíze nastříkám to na emolgu emolga otevře oči přitulím se kní skusíme to ještě emolga udělá postoj a řekne že ano tak jo skus to míň emolga zasáhne skoro všechno terče panáky všechno to je zníčené boží řeknu ty to umíš přitulím se kní teď ještě spindu
                              Část 7
Spindo naučíme se noví ůtok hypnózu řeknu tak skusíme to spinda kývne boží řeknu tak spindo přemíšlela si naco máš spirálky spinda řekne abych zakopnule ne řeknu je na útok hypnóza a ten tě naučím spinda přikývne tak skusíme to skus to na elektrické slowpoke spinda jí omráčí na pár sekundu skus to víc spindo
                   Část 8
Spinda omráčí slowpoke na minutu skus to víc spinda jí omrácí tak že slowpoke tančí boží řeknu koupím si jablečné džusi pro pokemony a kandovaná jablka spheala chytnu spinda a zorua mi skočí na rameno a odcházíme

110 Akira Akira | Web | 26. října 2015 v 16:55 | Reagovat

[109]: Zorua-útok se nenučila
           +1%sehranosti
     Spheal-útok se nenaučil
           +1%sehranosti
     Emolga- útok se nenučila
           +1%sehranosti
     Spunda-útok se nenučila
           +1%sehranosti

111 Mayu Uchiha Mayu Uchiha | Web | 26. října 2015 v 18:54 | Reagovat

Aipom sehranost  a naučení dělové rány

dojdu se svojí partou dbneska do haly, jelikož není nějak teplo a nechci, aby se nachladili.*takže parto dneska si vezmu na trenink aipoma a naučíme ho nový útok což je dělová rána a potom electrika*co vy na to*pparta sradostí zajasa* dobře pojd aipome*povím a aipom šel se mnou takže budešě soustředit energii do svého ocásku, aby to mělo tvar kuličky a pak tím ocáskem bouchneš do toho terče*aipom přikývl a začal se soustředit na svůj ocas nějak takhle https://www.youtube.com/watch?v=6_VLstMJ9nQ a potom se treefíš do čeho koliv*aipom to skouší tak jak jsem mu to ukazala na mobilu a moc mu to nešlo*nevadí zkus znova*aipom se pořád snažil a stále bez úspěchu*nevadí příště se povede pojd si dat přestavku*povím a aipom zavrtí hlavou ž ne až se to naučí a tak dal trénoval*electrike se podivil jakou ma aipom výdrž a ne jen electrike ale všichni a tak ho začli povzbuzovat a aipomovi se začalo dařit*no vidíš to byla pěkná rána*pochválím ho*zkus to ještě*aipom přikyvl a udělal to ještě párkrát*no vidíš tomu říkám úder*šikovný teď si pojď už odpočinout*to už neprotestoval a šel si odpočinout*když si odpočinul tak jsme se pustili do toho znovu*pěkné aipome ještě jednou dělová rána a to už byla rána že to zničilo i malí keřík a vedle za tím strom udělal větší šrám.....no vidíš jak ti to jde tak do toho ještě jednou*povím a aipom to uděla znova a strom tam ma další šram a mnohem větší...no vidíš tak pojd půjdeme domů a pak se vraceli

112 Akira Akira | Web | 27. října 2015 v 16:44 | Reagovat

[111]: +1lvl
      +10%sehranosti
útok se naučil,ale chce to hodně procvičit

113 ester ester | 30. října 2015 v 19:35 | Reagovat

jolteon,lia
sehranost,
jolteon i lia skrytá síla(hidden power)
lia zopáknutí hbitého útoku

Hodně dlouho jsem se rozhodovala co naučim jolteona.Nakonec to padlo na skrytou sílu.Vytáhla jsem dva pokebally a hodila je do vzduchu.Oběví se lia a jolteon.Lia se přitulí k jolteonovi a ten jí oblízne."Copak moje zlatíčka,připraveny na trénink?"Oba nadšeně kývnou."Dobře to jsem ráda,dnešní cíl je útok zvaný skrytá síla!"Můj zamilovaný páreček natočí hlavičky na stranu.Usměju se a vyfotím si je mobil a hnedka sdílím na faceku.Poté ale najedu na obrázek skryté síly:http://3.bp.blogspot.com/-Ni8aJAg4VgM/UPxauCed88I/AAAAAAAABJY/G7epsZZUWE4/s320/Amoonguss_Hidden_Power.png položím mobil před ně a lia si zaujatě prohlíží obrázek a jolteon ještě více.Po chvíli si mobil vezmu zpět."Připraveni?"oba kývnou a přitulí se více k sobě."Ale musíte mít od sebe odstup!"Oba posmutní a poodstoupí od sebe na 2 metry."Ok....teď si šáhněte na dno své duše a najděte v sobě skrytou sílu!"Oba zavřou oči a zhluboka se nadechnou.Delší chvíli se nic neděje,ale nakonec se u liiny tlamičky oběví malinká zelená kulička,bohužel jen jedna,u jolteona 3!"Skvěle milánci,skvěle!"Oba se obejmou a oblíznou si tvář."Dobře hrdličky,ale musíme pokračovat!"Oba rázně přikývnou."Předveďte se!"Oba opět odstoupí a s nádechem zavřou oči.Kolem lii zachvilku poletují dvě malé zelené kuličky a u jolteona 3."Zkuste si sáhnout až na úplné dno své duše a použít svou skrytou sílu v celé kráse!"Křiknu povzbudivě.Nakonec se lii celkový počet zelených kuliček vyhoupl na 5 a u jolteona na 7."Výborně,skvěle a teď zkuste z těmi kuličkami hýbat!"Jolteon otevře oči a zkusí donutit levitující koule k pohybu.Koule se rozplynou a jolteon za chvíli vytvoří nové.Lii se posouvání celkem daří,rozplynuly se jí pouze 2 kuličky!"Skvěle,zkuste vytvořit více kuliček a lépe je ovládat!"Jolteon si vyčerpaně sedne a lia k němu doběhne a přitulí se k jolteonkovi.Donesu jim misky s vodou a ovocem.Všechno sní a postaví se na nohy."Připraveni?"Kývnou a v mžiku vytvoří kolem sebe cca 10 kuliček."Teďka s nimi začněte hýbat.Povede se jím to a já nakážu:A teďka je odpalte!"Jolteon vypálí skrytou sílu,jenže ta vychílí kurz a narazí do stěny.Naštěstí jso stěny odolné a tak se nic nestalo,teď byla nařadě lia,ta odpálila koule a trefila se do figuríny,ta spadla a jolteon dal pusu lii na tvář.Ta se začervenala a dala jolteonovi pusu taky."Jolteone skrytá síla!"Jolteon vypalí kuličky do figuríny a ta se zakolébá."Jolteone a lio skrytá síla!"Zamilovaný pár odpálí tucty kuliček na figuríny,ty popadají jako domino.vSkvěle,teď si odpočiňte a poté se vrhneme s liou na zopáknutí hbitého útoku!"
--------------------------------------------------------------------------------
Po 45 min.
"Lio pojď!"Zavolám svou společnici.Ta prvně dá vášnivě pusu jolteonovi a poté ke mě doběhne."Tak jdeme na to zlatíčko-hbitý útok!"Lia se rozběhne a narazí do figuríny.Ta se ani nehne a lia hnedka provede znova hbitý útok.Figurína né a né se pohnout."Hlavně nezastavuj a vší silou!"Lia znova narazí do figuríny a ona spadne!"Výborně!"Ještě jednou-hbitý útok!"Lia znova provede hbitý útok a další figurína spadne."Hbitý útok!vKřiknu,lia se rozběhne-ale-zakopne o něco a zaryje se čumáčkem do písku."Lio!"Křiknu a rozběhnu se sprintem za mou malou společnicí.Jolteon je tam rychleji a vytáhne liu z písku.Ta je v bezvědomí a z nosíku jí teče krev!Vezmu liu do náruče a jolteon mi vyskočí na rameno,vyběhnu z haly a běžím do poké centra!

114 ester ester | 30. října 2015 v 19:35 | Reagovat

ssspam.promin

115 pokemon-rpg-game pokemon-rpg-game | 15. listopadu 2015 v 14:14 | Reagovat

[113]: lia - +2lvl
            +9% sehranosti
            útok se jen tak tak naučila, ale chce to pricvičovat
jolteon - +2lvl
          +8% sehranosti
          útok se naučil ale chce to procvičovat

116 ester ester | 20. listopadu 2015 v 18:03 | Reagovat

Lia,jolteon,eevee
procvičení skryté síly(lia jolteo)eevee skrytá síla(lia a jolteon pomáhají.)

Došla jsem do haly a vyhodila všechny své pokebally do vzduchu.Oběví se zatím moje parta a všichni se na sebe usmějí."Tak,dneska si procvičíte skrytou sílu a pomůžete eevee se skrytou!"povím na liu a jolteona.Poté se mile otočím na eevee."Dneska tě chci naučit skrytou sílu,lia a jolteon ti pomohou."Eevee kývne a doběhne a lii."Tak začneme!"povím a pokynu na liu a jolteona.Oba začnou kolem sebe vytvářet malé zelené kuličky."Tohle je eevee cíl tréninku."povím vážně.Eevee jen krátce kývne a zkusí liu napodobit.Bohužel se nic neděje a tak eevee posmutní."Neboj,půjde to snaž se!"motivuji svojí společnici.Eevee sklopí hlavu,ale lia i jolteon jí povzbudí,a tak to eevee zkusí znova."Zkus v sobě najít skrytou sílu!"Eevee zavře oči a začne se plně soustředit.Po chvíli se vedle ní oběví malá zelená kulička."Výborně,zlepšuješ se eevee!"pochválím drobného tvorečka.Eevee se usměje a pobídne liu a jejího přítele ať zkusí skrytou sílu s ní.Všichni naráz zkusí skrytou sílu.Lia vytvořila 10 kuliček,jolteon dokonce 15 a eevee 5."Skvěle,vy dva odpalte skrytou sílu!"řeknu a pohodím hlavou na liu a jolteona.Oba pošlou kuličky na figuríny,jenže minou a tak kuličky narazí do stěny."No-budeme muset zlepšit mušku."řeknu pobaveně.Oba se usměji a pobídnou eevee ať zkusí taky kuličky odpálit.Eevee to zkusí,ale málem přizabije liu,kuličky si dělaly co chtěli."Jste všichni v pořádku?"zeptám se.Lia otřeseně kývne."Dobře,zkuste znova skrytou sílu!"Opět celá parta vytvoří zelené kuličky které po chvíli odpálí na figuríny,opět všichni minou."No ták-soustřeďte se na cíl."povím a mírně se zamračím.Celá parta sklopí hlavu a posmutní."No ták,já to nemyslela špatně."povím a všechny pohladím.Zvednou hlavy a znova zkusí skrytou sílu,tentokrát eevee nevytvoří ani kuličku."Neva eevee,zkoušej to dál!"Eevee opět zkusí skrytou sílu.Tentokrát opět vytvoří 5 kuliček,ale ty se hnedka rozplynou."Zkus to znova!"křiknu povzbudivě na eevee.Eevee je zaskočena že zakřičím a tak hnedka vytvoří pár zelených kuliček."Skvělé-odpal!"křiknu.eevee nadskočí a tím pádem se kuličky odpálí do figuríny.Figurína se zakolébala.Lia s otevřenou pusou koune na stejně překvapenou eevee."Všichni skrytá síla!"křiknu rozkaz.Všichni vytvoří zelené kuličky které hnedka odpálí.Všichni se trefí."Super-znova!"Nakážu.Opět to samé provedou.Výborně,myslím že to pro dnešek stačí.

117 pokemon-rpg-game pokemon-rpg-game | 21. listopadu 2015 v 17:29 | Reagovat

lia - 4% sehranosti
jolteon - 5% sehranosti
eevee - 10% sehranosti

118 Emma Emma | 5. května 2016 v 14:46 | Reagovat

Litwick
Naučenie útoku Uhlíky (Ember)
*môj Litwick mal jeden pekný a síce divný sen. Chcel byť rovnako strašidelný ako jeho predkovia. A prvý krok k bytiu strašidelný bolo aspoň podľa mňa, vyžarovať silu a moc, aby sa ho ostatný báli. Preto som chcela naučiť Litwicka nový útok. Vyvolala som ho z ballu a on si nadšene obzeral halu a po dôkladnom vysvetlení a uistení, že mu to pomôže k jeho strašidelnosti sa rozbehol k najbližšiemu stroju,ktorý považoval za vhodný.* Počkaj! Musím ti najprv ukázať a vysvetliť tréning. *ukážem rukou na žinienku, aby sme si na ňu išli sadnúť. Sadnem si do tureckého sedu a Litwick si sadne vedľa mňa. Zašmátram rukou v kapse teplákov, ktoré som si dala dnes špeciálne na tréning a vyberiem obrázok.* http://cdn.bulbagarden.net/upload/thumb/1/1c/Paul_Chimchar_Ember.png/150px-Paul_Chimchar_Ember.png.  Takže Litwick toto je obrázok Chimchara, ktorý je tiež ohnivý pokémon, ako používa útok Uhlíky. Celé je to o sústredení sa a vedení používať tvoju energiu, ktorá je v tebe. *poviem mu a sledujem ho, ak so sústredeným zamračením pozerá na obrázok. Potom sa ale pozrie na mňa a odhodlane prikývne. Ja tlesknem rukami a postavím sa.* Výborne, takže poďme na to. Základ dobrého tréningu je poriadne sa zahriať a ponaťahovať. Takže začneme s tým zahrievaním, kedže Uhlíky sú predsa len ohnivý útok. *poviem mu a priblížim sa k dvom bežiacim pásom vedľa seba.
Na jeden vyleziem a pokyniem Litwickovi, aby naskočil aj on na jeden. Zapla som ten svoj aby som mu ukázala, ako to funguje. Pás sa začal hýbať, ale stačilo aby som po ňom iba chodila, nemusela som bežať.* Takže Liteick, tento stroj sa volá bežiaci pás. Pás na ktorom stojíš sa pohybuje a ty po ňom musíš chodiť alebo behať, aby si nespadol. *vysvetlím mu a zapnem aj jeho bežiaci pás, zatiaľ na rýchlosť, akú som mala ja. Liteick sa najprv zľakol zvuku, ktorý stroj vydal a padol z neho. Potom sa ale postavil a začal po ňom chodiť, už bez padnutia. Bolo najprv veľmi vtipné vidieť sviečku utekať, ale Litwickovi to išlo super.* Super Litwick, ide ti to. Čo keby som to teraz dala na rýchlejšie? *opýtala som sa ho a on odhodlane prikývol. Stlačila som teda gombík na zvýšenie rýchlosti u mňa ale aj u Litwicka. Teraz už bolo potrebné behať v miernom kluse. Litwick sa trošku zapotácal, ale udržal sa na páse a prispôsobil jeho tempo bežiacemu pásu. Bežali sme takto chvíľku až kým to neprestalo Litwicka baviť.* Pridaj to ešte trošku. Chcem vedieť ako rýchlo to ide. *povedal a nedočkavo na mňa pozeral. Stlačila som gombík znovu a pás sa pohyboval najrýchlejšou možnou rýchlosťou. Teraz už trebalo vážne rýchlo behať tak sme teda s Litwick museli pridať. Keďže nebol zvyknutý behať takto rýchlo veľmi dlho, za chvíľu už nevládal a spadol zo stroju na zem. Bohužiaľ som sa začala na ňom smiať a spadla som na zem vedľa neho, na čom sa začal Litwick smiať tiež. Keď ma začalo bolieť od smiechu brucho prestala som sa smiať a s ťažkostamo som sa postavila aby som vypla obi dva stroje.* Toľko k bytiu strašidelný.* povedala som mu a unavene som sa zasmiala.* No poďme teda na ten útok. Myslím, že sme sa zahriali dosť.
*Vydali sme sa k tej oddelenej prázdnej časti haly, aby sme mohli trénovať Uhlíky. Zastavili sme sa asi dva metre od terčov a ja som sa otočila na Litwick.* Takže Litwick začneme. Musíš sa sústrediť na energiu vnútri teba. Cítiš ju? *Litwick až zavrel oči od sústredenia.*  Musíš ju cíťiť ako prúdi celým tvojím telom. *po pár minútach ticha sa konečne ozve Litwickov víťazný pokrik.* Našiel si to? *opýtam sa, ale odpoveď už aj tak poznám. Litwick prikývne hlavou a usmeje sa na mňa.* Som na teba hrdá. *poviem a pomaly ho pohladkám.* Takže teraz tá ťažšia časť. Musíš premeniť tú energiu na žeravé uhlíky a potom ich vypluť čo najďalej von. Najprv skús vytvoriť v ústach jeden uhlík, len nezabúdaj, že musí byť žeravý dobre? A hlavne sa toho neboj, neublíži ti to dobre? *poviem mu a Litwick odhodlane prikývne. Začne sa sústrediť a po pár minútach sa mu v ústach objavý veľmi malinký žeravý uhlík, ktorý ale v Litwickových ústach nevydrží veľmi dlho, pretože ho poplašene hneď vypľuje. Ja ale natešene zatlieskam.* Výborne. Skús to ešte raz a teraz rýchlejšie a väčší uhlík dobre? *Litwick prikývne a pustí sa do toho. Ani nie o minútu vypluje ďalší uhlík teraz už väčší ako ten predtým.* Výborne teraz skús dva uhlíky. *prikázala som mu a zase o minútu boli na zemi dva žeravé uhlíky.* Super teraz ich skús viac, aby to pokémona oslabilo. A skús trafiť ten terč. *ukázala som rukou na terč 2 metre od nás. Litwick sa začal sústrediť, ale vyšli z neho iba tri uhlíky ktoré veľmi ďaleko nedoleteli.  V tom ma niečo napadlo.* Dobre, skúsime to inak. Keďže ti vytváranie tých uhlíkov docela ide, zameriame sa najprv na to. Nemusíš sa nikam trafiť, iba ich iba dostaň zo seba, dobre? *Litwick prikývol a začal vytvárať čo najviac uhlíkov. Najprv ich mal päť, neskôr sedem, potom deväť a neustále sa ch počet zvyšoval. O pätnásť minút vypľul na zem už riadnu hromádku uhlíkov, preto som usúdila, že je čas presunúť sa ďalej.* Takže teraz sa zameriame na vypľutie, aby si nimi dokázal trafiť nepriateľa. Najprv to ale skúsime s vodou. *povedala som mu a vybrali sme sa k umývadlu.* Takže musíš sa trochu napiť, ale nepustiť to do krku. Musíš si tú vpdu nechať v puse. A potom ju vypluješ. *poslednú vetu som povedala, akoby to celé bola hračka, ale ani ja neviem ďaleko pľuť. Litwick si nabral z tečúcej vody trochu do úst a vypľul to rovno pred seba, kvôli čomu bol potom trochu nešťastný.* Nevadí, nevzdávaj to. Popravde ani ja neviem pľuť ďaleko, ale ja viem že to dokážeš. *povzbudila som ho a Litwick si zase nabral vodu. Nakoniec po dvadsiatich pokusoch sa dalo povedať, že už to dopľul dostatočne ďaleko.* Výborne Liteick. Skús to ešte tak ďaleko desať krát a potom to skúsime s uhlíkmi. *pochválila som ho a pohladkala. Litwickových desať pokusov prebehlo úspešne, preto sme sa vybrali zase ku terčom.
Litwick už vedel čo má robiť preto moje slová boli zbytočné. Postavil sa do bojovej pozície a skúšal spojiť prvé a druhé cvičenie dokopy. Najprv vypľul tú hromádku uhlíkov iba dvadsať centimetrov pred seba, ale nevzdával sa. Bolo vidieť na ňom, že sa chce ten útok naučiť. Skúsil to teda ešte raz a tento krát dopadli uhlíky už cez meter ďaleko. Litwick ale neprestával útočiť a skúšať to. Na ďalši pokus jeho uhlíky už zasiahli terč, ale iba ho oškreli.* Wow super Litwick! Ešte trochu viac sily a máš to! *poradila som mu. Liwick to skúšal ďalej a ďalej až na piaty pokus sa mu podarilo terč zhodiť a mierne ho zapáliť. Išla som po hasiaci prístroj a rýchlo som to uhasila.* Výborne, teraz skús zhodiť ešte týchto dvadsať terčov, ale choď ďalej trochu a po každom sa posuň zase trochu dozadu. *povedala som mu a Litwick sa posunul o meter dozadu a začal útočiť. Prvý zhodil na piaty pokus a ďalšie už mu išli rýchlejšie. Ja som ich iba hasila a keď som uhasila už aj ten posledný išla som k Litwickovi.* Super Litwick, som na trba hrdá. Poď pôjdeme domov. *povedala som mu a ani sa nezmohol na protest a zobrala som ho na ruky a spolu sme odišli z haly.*

119 Enwy Enwy | E-mail | Web | 5. května 2016 v 15:53 | Reagovat

[118]: Litwick - +3 lvl
            +9% sehranosti s trenérem
Útok se naučil, ale třeba ještě jednou řádně procvičit.

120 Nëfieth Nëfieth | 15. června 2016 v 22:12 | Reagovat

1) Rattata
2) Procvičení - Rychlý útok

Pomalu jsem se rozešla směr tréninková hala. Minulá návšetěva posilovně se poměrně osvěčila, tudíž jsem typovala, že mě ani zdejší hala nezklame. Pomalu jsem se postavila před dveře a položila jsem na ně dlaň. Druhou rukou jsem vytáhla jeden z dvým dvou plných ballů a zatočila jsem s ním v ruce. Onen ball patřil Rattatě. Zmáčkla jsem čudlík uprostřed a pokéball se mi v dlani zvětšil na svou normální velikost. Netrvalo dlouho a ve shluku zářivě bílých blesků se předemnou začal formovat pokémon, který nabral tvaru myši a nakonec dokonce i barvu Rattaty. Schovala jsem jeho pokéball a usmála jsem se na myšáka. "Ahoj Rattato! Poslyš, vím že se zatím moc neznáme a na zápasení to ještě moc není... tak jsem se rozhodla, že budeme opět trénovat. A chtěla bych s tebou procvičit jeden útok, co ty na to?" Usmála jsem se. Chtěla jsem mu ukázat, že i já jsem trochu silná. Fialový pokémon pobavenězakoulel očima a švihl ocáskem. Povzdychla jsem si a otevřela dveře. "Minule to bylo ale fajn, ne? Když nic víc, ty na tom neproděláš." Zasmála jsem. Rattata prošel kolem měa já vešla do haly těsně za ním.
Uvnitř obří místnosti jsem se usmála a klekla jsem si k Rattatovi. "Ten útok se jmenuje Rychlý útok. Nepřipadá mi nijak težký, zato se mi zdá nanejvýš taktický, ne?" Podívala jsem se nadšeně na Rattatu. Ten jen zamručel cosi pod vousy na způsob 'no tak ať už to máme teda z krku'. Rozpačitě jsem se postavila. "Jako první bychom si měli asi prcvičit rychlost, co ty na to? Když se útok jmenuje rychlý." Rattata do mě zabodl pohled, který byl poněkud nesmělý. Povzdychla jsem si a zavrtěla hlavou. "Prosím, procvičíme si ji?" Zeptala jsem se víc prosebně. Když Rattata nic neříkal, pomalu jsem se rozeběhla kolem haly. Když jsem se ale trochu natočila, zjistila jsem, že Rattata běžel vedle mě. Usmála jsem se pro sebe a maličko jsem zrychlila, on automaticky taky. Připomínalo mi to když jsem běhala vždycky po ránech, vstávala jsem časně když ještě v ulicích nikdo nebyl. Toto bylo podobné, jen jsme byli v hale a měla jsem společníka, se kterým, jak jsem zjistila, byl běh příjemnější. Kolečko bylo celkem dlouhé, protože ani hala nebyla zrovna malá, ale první kolo jsme oba uběhli celkem levou zadní. Proto jsem zrychlila tempo, které bylo jen kousek od trysku. Rattata byl asi překvapen, protože byl nějakou chvíli za mnou, ale potom jsem zaslechla zafunění a cvakání tesáčků a v další chvíli už běžel předemnou, dokonce mi trochu utekl a vzdaloval se ode mne. Zamrkala jsem a ještě jsem zrychlila, abych ho dohnala, ale když to viděl, zrychlil i on. Divila jsem se nad jeho rychlostí, byl mnohem menší než já a nohy mu proto museli kmitat mnohem rychleji než mě, a stejně mě pomalu setřásával. Na druhou stranu měl ale nožky čtyři. Zatla jsem zuby a pokoušela jsem se alespoň držet tempo, které jsem měla. Vydržela jsem další dvě a půl kola, než jsem odpadla. Jednoduše jsem si kecla na zadek, zády jsem se opřela o zeď a myslela jsem, že zemřu. Plíce mi připadali najednou moc malé. Rattata si buďto nevšiml, že jsem zastavila, nebo mě ignoroval, protože ještě doběhl své čtvrté kolečko a zabrzdil u mě. Dopřál si lehce pohrdavý úšklebek, ale viděla jsem, že i on je vcelku zanedbaný. Zvedla jsem roztřesenou ruku. "Přes-táá-vka," zahekala jsem mezy nádechy a výdechy.
Po nějakých dvaceti minutách jsem byla opět na nohou a rozestavovala jsem menší slalon. Rattata mě celou dobu sledoval. Když jsem byla hotová, s úsměvem jsem na slalon ukázala. "Nyní ho zkus uběhnout v co nejlepším čase. K rychlému útoku je třeba i nějaká ta hbitost," řekla jsem, jakobych ho snad někdy viděla na vlastní oči. Ale hodně mi pomohla televize a pokedex. Rattata nebyl tak důveřivý, a pohledem to dával najevo. Spojila jsem ruce. "Tak tedy, Rattato, proběhneš prosím tím slalonem?" Požádala jsem ho a ustoupila jsem. Rattata si něco zamrmlal a odvrátil hlavu. Asi to nepovažoval za hodné jeho pozornosti. Ale já prostě jen čekala a čekala, až nejspíš i Rattatu začalo čekání nudit, protože se postavil před slalon a zapískal. Měla jsem co dělat, abych nadšeně nezavýskla, ale to jsem nemohla dát najevo. Vzala jsem do rukou stopky. "A... teď!" Zmáčkla jsem je přesně ve chvíli, co Rattata vystartoval. Vydriftoval slalon od kužele ke kuželu a zabrzdil na jeho konci. Jen jednou omylem drknul ocasem do jednoho kuželu, ale ani ho nepovalil. Podívala jsem se na stopky. "Něco málo přes dvanáct vteřin - to není špatné!" Zazubila jsem se. "Podíváme se, jestli to dokážeme zkrátit, co ty na to?" Zeptala jsem se, a tak jsem následně stopla hodinky opět. Tentokrát Rattata jeden kužel shodil, na druhou stranu proběhl slalon pod jedenáct vteřin. Usmála jsem se. "Jde ti to skvěle, ale opakováním se zlepšuješ," podotkla jsem a tak Rattata běžel ještě několikrát. Nakonec, ne nadarmo se říká, že opakování je matka moudrosti. Nakonec jsme se dostali na něco málo nad osm sekund. Rattata prosvištěl mezi překážkami a jen do nějakých párkrát drkl, ale bylo to více jak přijatelné. "Bomba!" Usmála jsem se. "Jsi skvělý," řekla jsem a chtěla ho přátelsky poplácat po zádech, ale zasyčení a obří tesáky mě donutily si to rozmyslet. Abych nakonec o prstíky taky nepřišla, potřebovala jsem je pro celkem velkou spoustu věcí - to mě přivodlo na nápad naučit Rattatu kousavý útok, někdy později, nevyužít jeho smrtící zuby by byl hřách -. A kdo ne? Raději jsem tedy rozpačitě naklonila hlavu ke straně a přešla k dalšímu cviku.
Stála jsem naproti Rattatovi, náruč plnou tenisáků. Rattata se na mě díval nabručeným pohledem, něco na způsob 'a ani pálku mi nedáš'. Usmála jsem se. "Podívej, budu házet míčky a ty se jim budeš vyhýbat. To je, řekla bych, hlavní podstata rychlého útoku. Vyhýbat se útokům a rychle se dostat k protivníkovi, dobře?" Jelikož se mi odpovědi nedostalo, doufala jsem, že je vše v pohodě a hodila jsem první míček. Rattata vyskočil do vzduchu a míček proletěl pod ním. Tak jsem hodila míček další, ale Rattata se obratně vyhnul na levou stranu. A třetí. Ani ten se do fialového pokémona netrefil. Pomalu jsem zvyšovala frekvenci házení míčků, až se myšík vlnil, poskakoval a vyhýbal se prakticky nepřerušovaně, ale nevypadalo by, že by s tím měl nějaký problém. Možná mu tak akorát vadilo, že on nemůže házet míčky po mě, což by si asi náramně užil. Mě ale házení bavilo - sledovala jsem, jak se Rattata rychle pohybuje, musela jsem se dokonce náramně soustředit, abych ho vůbec viděla. Když jsem všechny míčky vyházela, šla jsem je hezky posbírat, v čem jsem byla sama, protože Rattata když nemusel, pouze mě sledoval jak se za všemi zakutálenými jedinci honím po celé hale. Měla jsem pocit že z toho má dokonce i srandu, lišák jeden. Celý proces se opakoval ještě dvakrát, aby si to Rattata pořádně zažil, až mě z toho začala pořádně bolet ruka. Nepochybovala jsem, že další den ji budu mít pěkně nataženou a ještě několik dalších dní. A i Rattata musel být z věčeného uhýbání a utíkání celkem unavený. takže když jsem míčky posbírala potředí, dřepla jsem si na zadek a vyhlásila jsem několikaminutovou přestávku.
Po skončení přestávky jsem se postavila naproti Rattatě, který byl docela daleko ode mě. Předemnou spočínalo jablko. "A nyní již zkusíme rychlí útok sám o sobě. Pokus se vyhíbat se a zároveň běžet rychle k cíli. Až dostaneš jablko, znamená to že je trénink u konce," usmála jsem se. Rattata lhostejně pokrčil rameny. "Takže Rattato - rychlý útok!" Zavelela jsem a začala jsem házet tenisáky. Rattata vyskočil na tlapky a vyrazil jako šipka zpět. Letěl ke mě neskutečnou rychlostí, párkrát ale prudce změnil směr a tak kličkoval po tréninkové hale jak se vybýbal letícím míčkům. Čím víc se ke mě blížil, tím byl ale můj hod přesnější a tak to měl těžší. Obdivovala jsem ho, to jistě, ale nehodlala jsem ho šetřit. Nakonec, těžko na bojišti, lehko v boji.
Přesto zdolal Rattata úspěšně i poslední pár metrů a velkým skokem dopadl na jablko, do kterého se zakousl a významně ho zvedl nad hlavu.
"Úžasné Rattato!" Nadechla jsem se ohromeně a usmála jsem si. "Byl jsi skvělý," řekla jsem. Rattata nad tím mávl tlapkou. Zavrtěla jsem hlavou. "Opravdu! A zašloužíš si velký odpočinek," můj úsměv se ještě rozšířil. Rattata na mne pohlédl a úsměv mi váhavě oplatil.

121 Enwy Enwy | 16. června 2016 v 14:29 | Reagovat

[120]: Rattata si útok procvičil.
Rattata - +5 levelů; +11% sehranosti s trenérem

122 KuMarry KuMarry | 22. června 2016 v 18:49 | Reagovat

1. Thunder (Shinx)
2. Procvičení přirozených dovedností

Vejdu do tréninkové haly a rozhlédnu se kolem sebe. Trénovalo tady už několik trenérů a tak se rozhodnu jim zavázet a přejdu k volnému místu, blízko běžeckého pásu. Ten se mi zrovna tak hodil. Vytáhnu z kapsy pokéball s Thunderem a pustím ho ven. ,,Ahoj Thundere. Dneska si procvičíš své fyzické dovednosti a začneme se zlepšením tvé rychlosti. Sice jsme jí tak trochu zlepšovali u minulého tréninku, ale zopáknout si to znova nikdy neuškodí." Oznámím mu a on přikývne. Znamenalo to totiž, že bude mít větší šance v zápasech na výhru i proti silnějším soupeřům. ,,Tak šup na běžecký pás. Pro začátek to dám pomalu a postupně to nechám zrychlovat. Kdyby jsi byl unavený nebo to bylo příliš rychlé, řekni mi to ano?" Řeknu Shinxem a on kývne, že to je jasné a postaví se na běžecký pás. Já ho pro začátek tedy pustím na pomalém tempu, aby se Thunder mohl nejdřív rozběhat než ho začnu pořádně trénovat. Thunderovi to šlo dobře a tak jsem mírně zvýšila rychlost a sledovala, jak si vede. Běhal stále dobře a nedělalo mu to moc problémy. Nechám ho tak běhat čtvrt hodiny a pak mírně rychlost ještě přidám a sleduju že teď už se Thunder trochu zadýchal. Jen tak ze zvědavosti zvýším rychlost ještě o jeden stupeň. To ale Thunder začne protestovat že už mu to nejde a ať to zpomalím. Souhlasně přikývnu a mírně mu to zpomalím. Nechám ho pak běhat a zajdu si půjčit pěnové míčky. S těmi se pak vrátím k běžícímu Thunderovi. ,,Ty budeš dál běhat a já po tobě budu házet tyhle pěnové míčky. Snaž se jim vyhýbat, představ si že to jsou soupeřovy útoky, ano?" Řeknu Thunderovi a ten za běhu přikývne. Já tedy začnu na něj házet postupně míčky a sleduju jak se jim Thunder vyhýbá či nevyhýbá. Když mi míčky dojdou, znovu je posbírám a pak je na Thundera začnu házet rychleji a prudčeji aby si procvičil i reflexy. Thunder se jim vyhýbal celkem obstojně ale i tak ho více míčků zasáhlo než aby se jim vyhnul. Věděla jsem ale že jsem nasadila laťku obtížnosti našeho tréninku trochu vysoko takže jsem mu to neměla za zlé. Takhle spolu trénujeme ještě půl hodiny a pak míčky vrátím a běžecký pás zastavím. ,,Dáme si přestávku Thundere." Oznámím mu a on vděčně přikývne a dojde si sednout na lavičku. Já si dojdu sednout vedle něj a z batohu mu podám láhev s vodou, aby se napil. Z té samé láhve se pak napiju i já. Potom mu podám nějaké ovoce aby se najedl a načerpal zase síly. Thunder to s chutí sní a pak se opře o zeď a oddechne si. ,,Jen si v klidu odpočiň. Čeká nás ještě nějaká ta práce na tvém tréningu." Řeknu mu a pohladím ho po hlavičce. Thunder jen s povzdechem přikývne. Tenhle trénink ho unavoval. Asi by raději by zápasil, jenže nebylo s kým. Odpočinek se nám protáhne na nějakých dvacet minut při níž jsme pozorovaly ostatní trenéry s jejich pokémony a pak jsme se zvedli, abychom i my pokračovali v tréninku. Tentokrát se ale s Thunderem vydáme na překážkovou dráhu. Když ale uvidím Thunderův otrávený pohled skloním se k němu a povzbudivě se usměju. ,,Ano, vím že to je zase o běhání, ale tady nejde o rychlost ale o to aby jsi překážky překonal. Můžeš je přeskočit, podlézt, v pár případech i prostě jen přejít ale musíš mít dobrou rovnováhu. Ano?" Řeknu mu a on přikývne. Nemusel moc běhat ani nijak spěchat takže mu to nevadilo. První překážka byl přeskok přes nějaké bedny a tak se rozběhne a přeskočí ho. Další překážka byl malý vodní příkop a tak ho Thunder jednoduše přeplave a pak vyleze po žebříku na kladinu. Po té přejde s tím že jednou málem spadne protože byla úzká a musel udržet dobrou rovnováhu. Takto a podobně překoná ještě dalších sedm překážek, než se dostane zase ke mě. ,,To bylo skvělé, Thundere! Myslím, že pro dnešek trénink stačí. Zopakujeme si to zase jindy." Řeknu mu a Thunder šťastně přikývne. Já pak vytáhnu z kapsy jeho pokéball a povolám ho zpátky. Pak se vydám pryč z haly.

123 Enwy Enwy | 23. června 2016 v 14:49 | Reagovat

[122]: Shinx xi útoky skvěle procvičil.
Shinx - +3 levely, 9% sehranosti s trenérem

124 Drobeček Drobeček | 26. června 2016 v 22:04 | Reagovat

Treecko (1.), Starly (1.), pojďte ven! Treecko, tebe bych chtěl naučit zesilující úder (power-up punch, 2.) a tebe, Starly, bych chtěl všeobecně protrénovat a zjistit, co dokážeš (2.)!

Začneme s tebou, Treecko. Takže, bohužel jsem v obchodě nenašel na tento útok TM, což znamená, že tě ho budu muset naučit sám. Pokusím se ti to vysvětlit. Sleduj mě pozorně.
/Napřahuji pěst/
Takhle napřáhneš pěst a nastřádáš v ní co možná nejvíc energie. Pak tu energie vypustíš, v této části by se ti měla kolem tlapky objevit oranžová aura, a uděříš.
/Nemotorně uděřím do vzduchu/
Bohužel nejsem pokemon, takže lepší vysvětlení ode mě asi neuvidíš. Chápeš moje vysvětlení?
*Treecko přikývl a napřáhl pěst. Kolem tlapy se mu objevila slabá oranžová záře, ale ještě před úderem zmizela*
Zkus to znova, a tentokrát nastřádej víc síly!
*Zkouší to znova, trošku lepší, ale pořád nemá nastřádaný dostatek energie na útok*
Treecko, snaž se, tohle je jeden z mála oficiálních bojových útoků, které se můžeš naučit!
*Treecko, motivován touto informací, zkouší útok znova a znova. Po několikátém pokusu se mu podařilo uděřit do vzduchu s aurou kolem tlapky*
Výborně, trénuj to dál, já jdu zatím za Starly.

Starly, chtěl bych vidět, co všechno dokážeš. Ukaž mi své útoky.
*Starly ukazuje ve vzduchu nárazový útok a křídlový útok*
Takže náraz a křídla, co? Dobrá, za chvilku si dáš zápas s Treeckem a ukážeš mi, jak jsi silný. Ještě se skočím podívat na Treecka, zatím si proti němu vymýšlej strategii.

Treecko, tak jak se ti vede v učení nového útoku? No výborně, vypadá to, že už ti to začíná jít. Co takhle vyzkoušet si to v boji? Ty versus Starly, OK?
*Treecko přikývl*

Treecko, Starly, toto je zápas jeden na jednoho. Vaším cílem zde není zničit oponenta, ale dostat co nejméně ran, to znamená, že se budete cvičit jak v uhýbání, tak v přesnosti. Začneme!
Treecko, škrabavý útok! Starly, vyleť do vzduchu, aby ses vyhnul!
*Treecko se vrhl na Starly, ten ale na poslední chvilku vyletěl do vzduchu*
Starly, křídlový útok! Treecko, zastav ho energetickou koulí!
*Starly letí proti Treeckovi, ten vypálil energetickou kouli, ale minul a Starly to do něj napral křídlem*
Treecko, škrabavý útok! Starly, uskoč a náraz!
*Treecko škrábl Starlyho a pak uskočil jeho nárazu*
Starly, znovu náraz! Treecko, počkej si na poslední chvilku a použij zesilující úder!
*Oba pokemoni udělali, jak jsem přikázal, ale Starly těstně minul uskakujícího Treecka a dostal ránu zesilujícím úderem*
Starly, jsi v pořádku?
*Starly kývne hlavou, ale vypadá vyčerpaně*
OK, pro dnešek to zabalíme, začíná se stmívat. Treecko, Starly, vedli jste si dobře!
/Povolávám pokemony do ballů a odcházím/

125 Enwy Enwy | 26. června 2016 v 22:28 | Reagovat

[123]: Oba si útoky procvičili.
Treecko, Starly - +3 levely, 7% sehranosti s trenérem

126 Drobeček Drobeček | 28. června 2016 v 12:48 | Reagovat

„Treecko, Starly, pojdte ven!“ (1.)

„Starly, ty sleduj pozorne Treecka, na konci jeho tréninku si s ním dáš zápas.“ radím Starlymu. „Treecko, tebe chci dnes naucit zesilující úder, protože posledne jsem ti to špatne vysvetlil.“ ríkám Treeckovi. (2.)

„Mimochodem, Treecko, ješte než zacneme, vem si cokoládu, protože dnešní trénink bude tvrdý, nejdrív ucení a hned po tom zápas se Starly.“ dávám Treeckovi [cokoládu].

1. cást tréninku - ucení útoku, Treecko
Starly stojí opodál a já vysvetluju Treeckovi nový útok: „Treecko, takhle napráhni ruku, jako by jsi chtel nekomu vrazit pestí,“ naprahuji spolecne s Treeckem ruku, „potom v ní zkus nastrádat energii, ale je trošku, ne tak, jak jsem ti to vcera vysvetloval.“ Treecko po me opakuje a kolem pesti se mu hromadí oranžová aura. „A ted uder do me. Duležité je, aby jsi mi útokem sebral trošku mí síly. Jen te prosím, šetri me.“ smeju se na Treecka. Ten ocividne neví, co to znamená šetrit, protože me uderil celkem silne do žaludku. Krome bolesti jsem však nepocítil žádné oslabení na své strane a ani Treecko se netváril, že by zesílil. „Auauauauuu...“ zaskucím, ale hned zase rozkazuju: „Špatne! Musíš se pri úderu víc soustredit na ukradení síly nepríteli. Zkus to znova.“ Treecko se znova naprahuje a já si zacínám krýt žaludek. Treecko však zákerne uderil trošku nad žaludek, takže jsem jeho útok nevykryl a dostal ránu. Tentokrát mi už jeho útok trošku ubral na síle, stále to ale nestacilo. „Treecko, sice jsi me skvele a zákerne uderil, auvajs, ale porád to nebylo ono. Zkus to znova, a porádne se soustred.“ radím mu. Treecko se potretí napráhl a dal mi ránu do bricha. Skuším bolestí a cítím, jak mi ubral velký kus síly. „Skvele, zacíná ti jít kradení oponentovy síly, ted si dáme ale pauzu, protože bych už asi další ránu nevydržel, OK? Pokracujeme za patnáct minut, zatím si trénuj treba údery pestí.“ Treecko prikývl a zatímco odpocívám, on opadál sesílá pestmi útoky do vzduchu. Starly zatím z nudy usnul, ale to mu nezazlívám, však budu muset nabrat energii na nadcházející zápas proti Treeckovi...
Po patnácti minutách se dáváme s Treeckem opet do trénování a Starly, který se mezitím probudil, studuje Treeckovy pohyby. „Treecko, sílu už krást umíš, to je druhá polovina útoku. První polovina, vytvorení aury a nacasování úderu, ti ale zatím ješte moc nejde. Jelikož už od tebe nechci dostat namláceno, bude tvuj nový oponent tato židle.“ ukazuji na židlicku, na které jsem predtím odpocíval. Treecko zaujal bojový postoj a pripravil se na útok. „Treecko, zesilující pest!“ zavelel jsem a Treecko behem peti vterin nabral sílu, dve vteriny stál s napraženou pestí a potom bleskove uderil. „To nebylo špatné, ale mezi nabíráním síly a útokem jsi dlouho nic nedelal, takže to, prosím, zkus znovu...“ Treecko napráhl pest, ctyri vteriny nabíral sílu, vterinu promrhal nehybne a potom opet vystrelil rychle pest. Já však zavrtel hlavou: „Musíš rychleji cerpat sílu a nemeškat cas pred úderem, v boji potrebuješ být svižný!“ Treecko zavrcí a zkouší útok znovu, opet ale stejne pomalu naprahuje, chvilku nic nedelá a pak uderuje. Kroutím hlavou a premýšlím. Pak z tašky tahám panenku Cyndaquila. „Neco me napadlo. Já proti tobe budu házet tohohle plyšáka a ty ho musíš zesilující pestí odrážet. Predstavuj si, že je to pravý Cyndaquil a rítí se na tebe rychlým útokem. Treba te to motivuje zrychlit.“
Naprahuji se a hážu panenku proti Treeckovi. Treecko tri vteriny nabíral sílu, ale i to je na letící panenku moc pomalé, ta ho totiž zasahuje behem necelé vteriny. „Takhle to asi nepujde, zkusím tu panenku házet obloukem, snad poletí déle...“ beru ze zeme panenku. Treecko se pripravuje a já hážu. Panenka letí dve vteriny obloukem k Treeckovi, kterému se jen tak tak podarilo nabrat vcas kolem ruky energii a uderit panenku. Panenka proletela kolem me, vrazila do Starlyho, který si zrovna nacechrával perí a zustala ležet na zemi. Starly se na Treecka pohrdave zadíval, vzal panenku a preletel s ní ke me. „Díky, Starly.“ beru si panenku a naprahuji se k dalšímu hodu. „Treecko, tentokrát se ti to snad povede. Musíš být mnohem rychlejší!“ Treecko zavrcí, prestává ho bavit bušit do nebránícího se neprítele. Panenka letí a Treecko ji svižne odpálil prímo me do obliceje takovou silou, že me nebohý plyšák málem srazil na zem. „Uh-oh.“ otrepal jsem se, pak jsem se ale hned rozzáril: „Skvele! Tentokrát jsi zaútocil fakt rychle!“ jásám. „Ted si dáme deset minut pauzu a pak pujdeme na zápas se Starly...“

2. cást tréninku - zápas, Treecko a Starly
„Treecko, Starly, každý na jednu stranu haly. Treecko, ty zkus v tomto zápase používat zesilující úder, at si to protrénuješ. Starly, ted budu dávat rozkazy jenom tobe, takže nebudeš vedet, co má Treecko za lubem. Bud na to pripravený.“ ríkám a stavím se se Starlym na jeden konec haly, zatímco Treecko už na nás ceká na druhém konci. „Zápas bude tentokrát probíhat na tvrdo! Zápas koncí, když jeden z vás už nemuže, nebo se vzdá! Zacneme!“ kricím v zápalu nadšení. Treecko se hned vrhá na Starlyho se škrabavým útokem. „Starly! Let mu naproti krídlovým útokem!“ Starly letí proti Treeckovi. Treecko zasahuje, ale Starly se vyhnul a naráží do Treecka. Ten chnapnul Starlyho krídlo jednou tlapou a druhou si nabíjí zesilující pest. „Starly! Vytrhni se mu ze sevrení!“ jecím a zacínám Starlyho vítežství videt jako nemožný cíl. Treecko zasahuje Starlyho, ale naštestí se mu útok moc nepovedl a neubral Starlymu moc síly, takže je ješte schopný boje. „Starly! Náraz!“ Starly naráží do Treecka, ten se zapotácel a upadl na záda, už ale zacal nabíjet další útok, tentokrát energetickou kouli. „Starly, let od nej dál! Vyckej, až vypálí, let kouli vstríc a odraž ji krídlovým útokem!“ poroucím Starlymu. Koule letí, Starly proti ní, avšak Treecko mi najednou zmizel z dohledu. Rozhlížím se kolem a vidím, že se Treeckovi podarilo nepozorovane dostat za nás a ted beží Starlymu do zad. Vypadá to skoro, jako by závodili. „Starly! Za tebou! Ne, neotácej se! Pred tebou je ta-!!!“ Starly se otocil a do zad ho uderila energetická koule, která ho odhodila nekolik metru smerem k Treeckovi, který se rychle blížil s pripraveným zesilujícím úderem. „Starly! Zvedni se!“ zhrozil jsem se. Tolik jsem doufal, že Starly Treecka porazí, aby byl taky jednou vítezem, ale ted to vypadalo špatne...
Treecko byl od Starlyho sotva nekolik metru, když me neco napadlo: „Starly, zvedni se a vylet vysoko, až ke stropu a lampám!“ kricím na Starlyho. Starly uposlechl a i pres oslepující svetlo letí prudce nahoru. Když už je u lamp, kricím do stropu: „Starly, nárazový útok!“ Starly se obrací, zameruje si Treecka a letí proti nemu. Treecko se snaží vypálit na Starlyho energetickou kouli, ale pres prímé svetlo lamp nedokáže zaostrit. Starly prudce náráží do Treecka a ten padá na zem. Zápas je u konce, Starly vyhrál...

„Gratuluji, Starly! Byl jsi skvelý! Ten tvuj poslední útok vypadal skoro jak statecná pták! Myslím, že je rozhodnuto. Príšte te naucím statecného ptáka (brave bird). Ješte jednou Gratuluji!“ dívám se na Treecka, „A ty jsi byl také skvelý, Treecko! Myslím, že už zvládáš zesilující úder výborne!“ zubím se na své pokemony. „Byli jste oba výborní! A ted myslím, že je cas, dát si poofin!“ dávám každému jeden [poofin]. Oba ho vdecne prijali a hodují...

//Za tento trénink, prosím, smazat [cokoládu] a dva [poofiny] z mého inventáre. Dekuji :)

127 Drobeček Drobeček | 28. června 2016 v 12:53 | Reagovat

//Psal jsem to v txt, z nějakého důvodu to smazalo většinu háčků. Moc se omlouvám za znepříjemnění čtení... :D

128 Enwy Enwy | 29. června 2016 v 23:24 | Reagovat

[126]: Starly zesílil, Treecko se perfektně naučil nový útok.
Starly - +4 levely, 6% sehranosti s trenérem
Treecko - +5 levelů, 8% sehranosti s trenérem

[127]: // V pohodě, chápu :D

129 Delaney Delaney | 17. července 2016 v 14:57 | Reagovat

1) Konane (Buizel)
2) Učenie sa Zvukovej rany
3) Konane sa ma cestou do tréningovej haly spýtala, aký útok sa bude učiť. "No..." vytiahla som Pokédex a vyhľadala som si útoky. "Vodný to asi nebude, ale môžeš sa naučiť zvukovú ranu," ukázala som na obrazovku. Konane sa pozrela na obrázok, kde zvukovú ranu používal Buizel. http://vignette1.wikia.nocookie.net/pokemony/images/0/04/Ash_Buizel_Sonic_Boom.png/revision/latest?cb=20111016183328&path-prefix=pl Vošli sme do haly a pritom som Konane o tom útoku niečo rozprávala. "Zrejme budeš musieť nahromadiť energiu do svojho chvosta a potom ju uvoľniť tak, že chvostom švihneš. Malo by to vytvoriť šokovú vlnu, ktorá protivníkovi ublíži," dokončila som a rozhliadla som sa. "Je to iné než navonku, ale určite sa ten útok zvládneme naučiť aj tu." Všimla som si nejaké figuríny na boxovanie, ktoré by sme mohli použiť na rozcvičenie. Vzala som tri z nich. "Najprv do nich budeš boxovať, aby si sa rozohriala. A môžeme to robiť spolu," navrhla som jej a už som udrela päsťou do jednej figuríny. Naklonila sa dozadu, ale o pár sekúnd už letela späť dopredu. Druhou rukou som ju odrazila ďalej od seba. Pozrela som sa na Konane. Odrážala figurínu chvostom a zadnými nohami a mala ešte dosť času sa na mňa usmievať a ukazovať palec hore. "Dobre," pochválila som ju a zasadila som ešte niekoľko úderov figuríne. Potom sme sa presunuli na ďalší krok. Figuríny som postavila do rady za seba. "Konane, teraz budeš na všetky tri používať vrčanie." Už čoskoro sa figuríny roztriasli pod náporom Konaninho útoku, ale zvalila sa len prvá. "Zvládneš to aj lepšie, nie?" spýtala som sa jej naoko sklamane, ale prezrádzali ma iskierky v očiach. Konane sa znova nadýchla a keď použila vrčanie tentoraz, zostávajúce dve figuríny sa zvalili na zem. "Super," pochválila som ju a pohladila som ju po hlave. Priniesla som viac figurín a poukladala som ich okolo Konane do kruhu. "Skús použiť vodné delo a točiť sa pritom." Konane sebavedomo kývla a vykonala, čo som jej povedala. Figuríny sa zvalili pod náporom prúdu vody a Konane svojím vodným delom zasiahla aj mňa. Bolo to v dusnej hale príjemné osvieženie. "A teraz vodný šport," zasmiala som sa. O chvíľu na to všetkých trénerov a Pokémonov osviežil jemný dážď, ktorý sa znášal z vrchu haly.
Upratala som figuríny späť a zostala tam iba jedna, ktorá nám bude stačiť. "Tak Konane, skús nahromadiť energiu z celého tela a potom ju uvoľniť. Konane prikývla. Jediné čoho sme sa však po uvoľnení energie dočkali, bolo jemné zvlnenie vzduchu okolo jej tela. "Skús to ešte niekoľkokrát," poradila som jej a zatiaľ som si pozorne prezerala obrázok Buizela, ktorý použil Zvukovú ranu. Vtedy ma niečo napadlo. "Konane, musíš energiu nahromadiť do jedného bodu v tele, napríklad... Napríklad do labky," dala som jej ešte jednu radu. Konane poslúchla a začala sústreďovať silu do pravej labky. Potom ňou silno mávla a vo vzduchu sa objavila malá šoková vlna, ktorá narazila do steny, ale nejakú väčšiu škodu nenarobila. Konane ticho zavrčala a skúšala to ďalej a ďalej, ale potom prestala a pošúchala si presilenú labu. "Mám iný nápad," podišla som k nej a položila som jej ruku na plece. "Skús použiť namiesto labky chvost, ako ten Buizel na tom obrázku," povedala som jej. Ako to, že ma to nenapadlo aj skôr? Konane nahromadila energiu do chvosta, vyskočila, mávla ním a šoková vlna, ktorú sa jej podarilo vytvoriť v stene zanechala malú jamku. "Asi by sme to mali skúsiť vonku," zasmiala som sa. Vonku pred halou boli terče, do ktorých sa Konane triafala Zvukovou ranou. S každým použitím sa útok stával silnejším a presnejším. Keď sa mi zdalo, že Konane je unavená, ale útok zvláda, vrátila som ju do Pokéballu a šla som späť domov.

130 Enwy Enwy | 17. července 2016 v 15:12 | Reagovat

[129]: Buizel se útok naučila.
Buizel - +4 levely, 8% sehranosti s trenérem

131 Luxury Luxury | E-mail | 4. srpna 2016 v 16:06 | Reagovat

Vulpix
Procvičení útoku - Švih ocasem, rychlorande :D
S radostí vyhovět svému společníku jsem se rozhodla navštívit tréninkovou halu, abychom společně procvičili jeho útok. Z počátku jsem váhala, jestli do haly jít, ale na tak základní útok příliš místa potřebovat nebudeme, minimálně v to doufám. Chybou možná bude to, že bude kolem dost pokémonů a co jsem pochopila, Vulpix byl trošku svůdník. Trénink s ním asi nebude jednoduchý, ale bude to o sehrání, takže by se to časem mohlo zlepšit. Cesta nebyla dlouhá, proto jsme se dostali do haly hned a já mohla hrdě hodit pokébal a pozorovala, jak se přede mnou objeví rozhlížející se Vulpix. "Tak jdeme na ten seznamovací trénink, co říkáš?" Byla jsem ráda, když Vulpix přitakal a já tak věděla, že aspoň do něčeho ho nemusím ze začátku nutit. "Dobrá tedy, začneme u procvičení Švihu ocasem." Sundám si batoh a na moment se otočím, stále však pokračuji: "Pokud se ti tento útok povede, můžeš tak snížit protivníkovu obranu." Otočím se zpět a strnu na místě. "Vulpixi?" Bledá jako stěna se začnu rozhlížet, než zjistím, že se můj drahý pokémon motá kolem nějaké trenérky. Pohled je to zajímavý, protože se slečna věnuje především svému pokémonovi a Vulpix se tak snaží o… nemožné? Možná. S naštvaným obličejem přijdu k němu a čapnu ho do rukou. "Moc se omlouvám." Zamumlám a odpochoduji zpět na svoje místo. "Jestli tohle ještě uděláš, přivážu tě na provaz, nebo budeme chodit trénovat jinam." Řeknu rozzlobeně. Trochu mě vystrašil, hned na začátku a ztratit svého pokémona? Vážně příkladný začínající trenér. "Tak kde jsem to skončila. Ach, ano. Čím větší švih, tím větší šance na snížení protivníkovi obrany. Vulpixi? Posloucháš mě? Vulpixi!" Zamávám před ním rukou a vydechnu, tohle bude složité. "Dobře, praxe asi bude lepší než teorie." Zamumlám, když Vulpix přešlapuje sem a tam, místo toho, aby byl ochotný poslouchat. "Já dojdu pro terče, ty zatím… zůstaň tady." Prst ukazuje přesně na místo, kde se právě usadil. Já se mezitím otočím a dojdu pro vše potřebné. Při cestě zpět už se akorát ozve rána, když všechno pustím k zemi a začnu kolem sebe rozhazovat rukama: "VULPIXI!" Ozve se přes halu, když se sklopenou hlavou pozoruji, jak si skotačí kolem a vůbec nedbá na to, co jsem mu řekla. Stejně tak humorně přiskotačí zpět, jakoby se nic nestalo. "Ehm. Dobře. Jdeme na to." Rozestavím terče. "Tak Vulpixi, švihni do těch terčů ocasem!" Neváhám a ukážu směrem na první terč, ale… nic se neděje. Vulpix sedí a podle všeho je dost dobrý na to, aby sestřeloval nějaké terče. "Vulpixi! Máš mě poslouchat! Švihni tím ocasem nebo brzo něčím švihnu já!" Znovu rozhazuju nohama i rukama, trpělivost mi asi do vínku dána nebyla. Uklidňování také nepomohlo a vyhrožování? To mi karma zřejmě vrátila tím, že Vulpix použil útok na mě a já tak zůstala sedět na zemi, když jsem dostala ocasem přes obličej. "Ew…" Otřepu se. "To bylo ono! To se takhle nemůžeš trefit do toho terče? Co by ti to udělalo? Prosím." Nakloním hlavu na stranu a seberu se ze země. Vulpix stojí a vypadá to, že se stále rozmýšlí, pomrkává očima a pořád stojí. "Prosím! Švih ocasem. Terč. Teď. Prosím." Ukazuju dopředu a gestikuluju jako nějaký pako. Vulpix se konečně rozběhne proti terči a vší silou do něj švihne ocasem. Nebo poloviční? Vzhledem k tomu, že se terč sotva pohnul, přitom mě se zdálo, že jsem dostala do obličeje pořádnou šlupu. "Znovu." Kývnu směrem k terči a trochu se pousměju, abych nebyla za bůh ví jak špatnou, ale tak bič zatím nevedu, ne? Vulpix se rozeběhne. "Rychleji!" Povzbudím ho "Představ si, že je tam…. Nějaká holka!" Tohle mohlo vyznít poněkud zvláštně, ale Vulpix opravdu zrychlil. Kdyby ne, osvědčí se házení věcí. Tentokrát byl švih silnější a rychlejší. "Přesně takhle!" Poskočím radostí. "Si jedničkaa!" Zasměju se, když se zase vrátí. "Pojď, zkus to bez rozběhu." Přejdu vedle terče a ukážu na něj. Vulpix se do toho s radostí pouští, dokonce zjistil, že se tak může předvést, což je jedině dobře. S úsměvem ho pozoruji, jak dokola mlátí do terče ocasem, dokud ho nesrazí k zemi. "Výborně. Zvládl by si srazit tři terče? Zkusíme to po menší přestávce, co říkáš?" Zeptám se a sednu si k batohu, kam přijde i Vulpix. To však netrvá dlouho, než se začne znovu motat halou, pro tentokrát ho nechám. Po menší pauze se pak zvednu a zavolám Vulpixe k terčům. "Připravený?" Kouknu se na něj a čekám na jeho souhlas. "Tak Vulpixi, Švih ocasem!" Zavelím a sleduji, jak Vulpix skáče kolem těch terčů. "Přidej." Hlesnu směrem k němu, chce to rychlejší a hbitější švih. "Přidej, Vulpixi!" Trochu zvýším hlas a čekám na reakci. Vulpix se snaží s plných sil, vidím to. Nakonec však skočí k zemi a odmítá pokračovat. "Dobře, dobře. Pro dnešek to už stačí. Vedl sis dobře." Pohladím ho a odvolám do pokébalu, uklidím terče a vydáme se zase pryč.

132 Enwy Enwy | 16. srpna 2016 v 17:02 | Reagovat

[131]: Vulpix si útok procvičil a rande bylo úspěšné, i když bez pusy na konci. (:D)
Vulpix - +5 levelů, 11% sehranosti s trenérem

133 Janet Janet | 22. srpna 2016 v 13:33 | Reagovat

Lilipup, Purrloin (Skitty a Spheal se dívají)

Zápas Purrloin vs Lilipup

„Skitty, Spheale pojďte ven.“ Když se objeví, řeknu: „Brzy začneme s tréninkem a začnete zápasit. Purrloin a Lilipup si dají zápas, a vy je sledujte, ať víte, co máte dělat.“ „Purrloin, Lilipupe“ povolám ven své dva pokémony. Když se pokébally rozevřou a oni z nich vyskočí a dopadnou na zem, řeknu: „Purrloin, Lilipupe, dáte si zápas. Skitty a Spheal se budou dívat, aby získaly přehled. Takže Purrloin jde támhle na tu stranu zápasiště a Lilipup na druhou.“ Purrloin si stoupla před čáru, za kterou jsou trenéři a Lilipup si stoupnul stejně, ale na druhou stranu, jako její soupeř. „Lilipupe, Purrloin jděte do toho naplno. Začneme. Lilipupe prudký útok. Purrloin vyhni se.“ Lilipup použil prudký útok, ale purrloin se mu vyhne. „Purrloin písečný útok, Lilipupe vyhni se.“ Purrloin na nic nečeká a rychle použije písečný útok a Lilipup se nestihne vyhnout a hned dostane pískem do obličeje. „Rychle Purrloin škrábavý útok, a ty se Lilipupe rychle zvedni a uhni mu.“ Lilipup to ale nestihne a Purrloin ho poškrábe. Lilipup se ale zvedne, ale to už purrloin útočí znovu zezadu škrábavým útokem. Lilipup dostává pořádný zásah. Ještě ale vstane a rychle použije prudký útok, což už Purrloin nečeká a dostane zásah. Lilipup se rychle pokusí, pokousat ji kousavým útokem, ale Purrloin je obratná a rychle se mu stihne vyhnout. „Stačí. Remíza.“ Řeknu a ukončím tím zápas. Potom se obrátím na Skittyho a Spheala: „Normální zápas končí ve chvíli, kdy je jeden z pokémonů poražen, já se ale nyní připravuju na zápas na stadionu, a potřebuju, aby byli všichni v pořádku, proto jsem to ukončila dřív. A Purrloin, Lilipupe, vy jste byli skvělí. Pěkný zápas.“

134 Enwy Enwy | 22. srpna 2016 v 15:01 | Reagovat

[133]: Oba si útoky procvičili.
Purrloin, Lilipup - +3 levely, 6% sehranosti s trenérem
Skitty, Spheal - +3% sehranosti s trenérem

135 KuMarry KuMarry | 5. září 2016 v 15:38 | Reagovat

1. Shinx (Thunder)
2. Procvičení Bleskového útoku (Thunderbolt)
3.

Jenom tak jsem se procházela po jedné menší louce, kde se občas objevilo několik pokémonů a trenérů, já jsem se ale jenom pozorovala a k nikomu jsem nešla. Potom mě napadlo, že bych si s Thunderem dala ten trénink, který jsem mu slibovala už docela dlouhou dobu. Jelikož ale venku byla už docela velká zima, tak jsem se rozhodla, že půjdeme trénovat do haly. Musím se přiznat, nevěděla jsem, jestli tam bude zima, nebo teplo. Naštěstí ta hala nebyla moc daleko, takže jsem přibližně za pět minut stála před halou. Vyvolala jsem Thundera s pokéballu. Když se Thunder objevil přede mnou, nejdřív si všimnul haly, potom až mě. ,,Takže... Ahoj Thundere, dneska si konečně procvičíme ten tvůj bleskový útok, který ses naučil z TMka." Promluvila jsem po chvíli ticha. Když jsem začala mluvit, Thunder se na mě podíval a když jsem dokončila větu, tak se na jeho obličeji objevil velký zářivý úsměv. To mě donutilo se taky usmát. Vešli jsme společně do haly a našli si místo na trénování. "Promiň, že tě trénuju po tak dlouhé době, slibuju, že se ti teď budu plně věnovat." Omluvila jsem se mu. Thunder se na mě pořád díval, asi čekal, co řeknu dál. "Můžeme začít?" Usmála jsem se na něj. On jen kývl a čekal na moje instrukce. "Takže... Vidíš tamten terč? Do toho se budeš snažit strefovat tím bleskovým útokem. Já ani nevím, jak ti mám vysvětlit to, jak to použít, ale myslím si, že na to přijdeš sám a rychle, protože jsi šikovný chlapec." Mrkla jsem na Thundera. Thunder jen kývl a podle jeho chování jsem mohla poznat, že se snažil přijít na to, jak použije jeho "nový" útok. Po chvíli z něho nečekaně vyletěl blesk a trošku ho to odhodilo. "Hej, jsi v pořádku?" Přiběhla jsem k němu. Thunder jen kývl a zasmál se. Naznačil mi, že to bylo lehké na to přijít. Já jsem jen kývla a také se zasmála. "Tak jelikož jsi na to už přišel, tak se zkus strefovat tím bleskovým útokem do toho terče. Taky se to musíš naučit ovládat." Řekla jsem. Thunder kývl, postavil se několik metrů před terč a použil bleskový útok. Jelikož to ještě neovládal úplně, tak ten blesk šel úplně jinam, než do terče. Naštěstí se nic důležitého v hale nerozbilo. "Času máme dost, můžeme tu být klidně i celý den. Dám ti času dost, aby ses to naučil kontrolovat." Usmála jsem se na Thundera. Thunder jen kývl. Znovu použil bleskový útok a snažil se mířit na terč. Blesk byl blíž k terči, než minule. Thunder si ten útok začíná už "přivlastňovat". Jen se na mě koukl a já jsem se na něj také koukla. ,,Co?" Zeptala jsem se. Thunder mi naznačil, že už se mu to ovládá lépe. "Tak to je super!" Zaradovala jsem se. "Za chvíli už to budeš mít plně pod kontrolou, věřím ti." Snažila jsem se ho povzbuzovat různými způsoby. Blesk se strefoval většinou vedle terče, ale po několika pokusech se Thunderovi podařilo strefit do terče. Sice ne do prostředka, ale terč se mu podařilo zasáhnout. "Hmmm... Dobrý, dobrý." Přikyvovala jsem. Viděla jsem na Thunderovi, že ho to povzbuzuje. "Teď ten útok zkus udělat jen slabě, né tak silně, jako jsi to dělal do teď." Přikázala jsem mu. Thunder jen kývl a opravdu z něj vyletěl jen slabý blesk, který udělal jenom slabý škrábanec na terči. Zapomněla jsem zmínit, že jsme v místnosti, kde bylo hodně terčů. "A teď zkus co nejsilnější, co to jde." Zasmála jsem se. "Ale pokud si nevěříš, tak to dělat nemusíš." Dodala jsem. Thunder ale jen kývl hlavou a nashromáždil v něm mnoho elektrické energie, kterou potom vypálil na terč. Blesk, který z něj tentokrát vyšel, byl tmavě žlutý a široký. Když narazil do terče, celý se rozsypal. "Wow!" Tleskala jsem s otevřenou pusou. Klidně by mi tam mohla vletět i moucha... Kdyby tu nějaká byla. "Tak teď zkus strefit zbytek terčů normálním bleskovým útokem." Řekla jsem. Thunder kývl a postupně strefil všechny terče v místnosti. "No... To by už pro dnešek stačilo. Víš, jak to používat?" Zeptala jsem se ho. Thunder hrdě kývnul hlavou. Já jsem se musela zasmát, protože u toho vypadal neskutečně roztomile. "Tak si odpočiň..." Vzala jsem ho do náručí a odvolala ho zpátky do pokéballu. Když jsem vyšla z haly, tak jsem si uvědomila, že jsme tam vlastně byli přibližně jednu, nebo dvě hodiny. "Tak dneska to bylo hodně rychlý." Řekla jsem si pro sebe a zasmála se.

136 Enwy Enwy | 14. září 2016 v 15:25 | Reagovat

[135]: Thunder se úspěšně naučil Thunderbolt.
Shinx - +5 levelů, 13% sehranosti

137 Enwy Enwy | 14. září 2016 v 15:52 | Reagovat

[136]: - Procvičil, pardon :p

138 KuMarry KuMarry | 30. října 2016 v 12:24 | Reagovat

1. Thunder (Luxio)
2. Procvičení skryté síly (Hidden Power)
3.

Bylo chladné a větrné dopoledne a já se rozhodla, že půjdu s Thunderem procvičit jeho nový útok, který se naučil přes TMko. A ano, znovu jsem se rozhodla jít do haly, protože podle mě je hala na procvičování a učení útoků nejlepší. Když jsem stála před halou, tak jsem vyvolala Thundera z pokéballu. Zatím jsem si moc nemohla zvyknout na to, že už je trošku větší, ale až tak strašné to nebylo. "Ahoj Thundere!" Pozdravila jsem ho nadšeně. On mě také pozdravil s velkým úsměvem na tváři. "Asi ti je jasné, co budeme dělat, že?" Usmála jsem se na něj, když jsem uviděla, že se kouká na halu, před kterou stojíme. Když jsem dokončila větu, tak s úsměvem kývl. "Tak pojď." Řekla jsem a společně s Thunderem jsem vešla do haly. Znovu jsme šli tam, kde jsme trénovali minule - do místnosti plné terčů. Naštěstí tam nikdo nebyl, takže to bylo v tuto chvíli celé naše. "Takže, dneska si procvičíme tu skrytou sílu, kterou ses naučil pomocí TMka. Je to stejné jako u toho bleskového útoku, který ses také naučil z TMka." Začala jsem povídat a Thunder se na mě upřeně díval. "No, a... Eh..." Nevěděla jsem co říkat. Thunder se na mě pořád díval a když si všiml toho, že jsem nevěděla co říct, tak se zasmál. "Hej, to není vtipný!" Řekla jsem trošku uraženě, potom jsem se ale také zasmála. "Prostě způsob tréninku je stejný jako u toho bleskového útoku. Musíš přijít na to, jak ten útok použít, pamatuješ si to, že jo?" Koukla jsem se na něj. Thunder kývl. "Super." Usmála jsem se. "Tak, můžeš začít. Zkus přijít na způsob používání toho útoku." Řekla jsem. Thunder se začal soustředit na ten útok. Po chvíli se před ním objevilo pár malých, ale průhledných bílých kuliček, které ale pak hned zmizely. "No, náznak toho útoku tam už byl, ale pořád to ještě není ono. Zkus se soustředit ještě víc." Řekla jsem. Thunder kývl a znovu se začal soustředit. Znovu se před ním objevily bílé kuličky. Tentokrát byly trošku méně průhledné a trošku větší. Dokonce i zmziely po trošku delší době. "Dobrý, ale ty musíš zařídit, aby ty kuličky nebyly průhledné a aby vůbec nemizely." Vysvětlila jsem mu. On znovu vytvořil bílé kuličky, které už nebyly vůbec průhledné, ale pořád mizely. Thunder se na to snažil soustředit a docela se mu to i dařilo. Po několika pokusech kuličky přestaly zmizet. Dokonce se jim už nedalo říkat kuličky, ale koule, protože si to Thunder pořádně nacvičil. "To bychom měli... Teď hlavně budeme trénovat sílu toho útoku." Řekla jsem. "Strefuj se tou skrytou sílou do jakéhokoliv terče, co tu je." Pokračovala jsem ve svém povídaní. Thunder se postavil před terč, použil skrytou sílu a vypálil jí na terč. Na terči se neobjevil ani škrábanec. Očividně ten útok vůbec neměl žádnou sílu. Ještě že si ty útoky vždycky po tom naučení z TMka procvičujeme. Kdyby ne, tak by jsme nikoho neporazili. "Když to nic s tím terčem neudělalo, tak je to docela dost slabý..." Povzdychla jsem si. Thunder se na mě smutně podíval. "Ale když do toho dáš všechno, a budeš se snažit, tak to bude silný!" Řekla jsem veselým tónem, protože jsem nechtěla, aby byl Thunder smutný. Naštěstí se na mě Thunder usmál, takže jsem se uklidnila. Thunder se znovu otočil k terči a vystřelil na ní skrytou sílu. Pořád to tomu terči nic moc neudělalo, ale ozvala se větší rána. "To už bylo lepší!" Zasmála jsem se. Thunder znovu vypálil skrytou sílu na terč. Tentokrát se ten terč rozbil. "Co... Jak? Proč to máš najednou tak silný?" Zeptala jsem se ho šokovaně. Thunder se jen ušklíbl. "Hele, nějak se tě začínám bát.." Řekla jsem se smíchem. Thunder se jen otočil k terčům a začal na ně střílet skrytou sílu. Zníčil tam skoro všechny terče. "Hej, počkej chvíli!" Snažila jsem se ho zastavit. Po chvíli se mi to podařilo. "Co tě to popadlo? Takhle najednou zníčit skoro všechny terče v hale? A ještě k tomu - taková silná skrytá síla? To je super!" Řekla jsem s jiskrami v očích. "Opravdu si dneska vedeš dobře a já jsem za to ráda." Objala jsem ho. "No nic, chceš ještě pokračovat, nebo už skončíme?" Zeptala jsem se ho. Thunder mi řekl, že chce pokračovat. "Dobrá." Usála jsem se. Chvilku jsme ještě procvičovali skrytou sílu. Thunder zníčil všechny terče v hale. Já jen tiše doufala, že mají nějaké náhradní terče a že je tam dodají. Dala jsem Thundera do pokéballu a vyšla z haly.

139 Drobeček Drobeček | 30. října 2016 v 12:35 | Reagovat

[138]:Procvičeno. +6levelů, +15% sehranosti

140 Drobeček Drobeček | 30. října 2016 v 13:53 | Reagovat

Přišel jsem do haly, vyslal z ballu Froakie a spustil: "Froakie, dneska tě zkusím naučit rychlý útok. I přes tvojí nízkou úroveň to určitě dokážeme!" povzbudil jsem žabáčka. Froakie nejistě přikývl a poslouchal můj popis útoku:"Rychlý útok spočívá v tom, že budeš rychle kmitat nožičkama. Nejde zde o dlouhé skoky, ale o rychlý pohyb celým tělem. Zkus se proběhnout po hale." Froakie vyběhl z jednoho konce haly na druhý po všech čtyřech. Šlo mu to celkem dobře. "OK, a teď zkus běžet jen po zadních!" zavolal jsem na něj přes halu. Froakie se postavil nejistě na zadní tlapky a rozeběhl se směrem ke mě, v půlce cesty ale uklouzl. Zvedl se, běžel dál a těsně u konce zase uklouzl a dojel ke mě po obličeji. "Au. Ok, tak radši běhej zatím po všech čtyřech, na zadní si počkáme až po evoluci..." mumlám.

"Ok Froakie, začneme tedy rozběháním! Postav se tady na čáru a dáme si pár koleček kolem tělocvičny. Bude to závod, tak do toho dej všechno!" připravil jsem se na běh. Postavili jsme se na čáru a já začal odpočítávat: "3,2,1...TEĎ!" oba jsme vystartovali a běželi. Ze začátku jsem byl rychlejší, ale už na konci prvního kolečka byl Froakie několik metrů přede mnou. Když jsme doběhl čtvrté kolečko, Froakie už běžel sedmé. Udýchaně jsem sebou praštil o zem a zavolal na Froakie: "Ok, to stačí!" Froakie ke mě doběhl a narozdíl ode mě měl energie na rozdávání. Podíval se na mě a zeptal se upřímně: "Co se děje? Ty UŽ jsi unavený?" "Kdo by nebyl po takovém běhu?" zamručel jsem a namáhavě jsem se postavil na nohy. Froakie mě pobaveně pozoroval.

"Popíšu ti teď, jak má útok vypadat, tak pozorně poslouchej!" řekl jsem a upoutal jsem jeho pozornost. "Začátek útoku vypadá jako obyčejný sprint, ale už po chvíli by se za tebou měl objevit bílý pruh energie a kolem tebe modrá aura. Čím rychleji poběžíš, tím delší bude ten pruh a žařivější aura. Když se ti útok podaří, měl bys být pro všechny ostatní jen barevnou šmouhou, která kolem nich proletí. Pochopils, jak to má vypadat?" Froakie přikývl. "Dobře, tak si to vyzkoušíme!" zvolal jsem.

"Froakie, rychlý útok!" Žabák se rozěbehl po všech čtyřech, ale dělal moc dlouhé skoky, takže se za ním žádný pruh neobjevil, natožpak aura kolem něj. "Takhle ne, Froakie! Musíš dělat spoustu malých skoků, ne pár velkých! Při tomhle útoku jde taky o to, abys mohl dobře manévrovat! Zkus to znova!" Froakie se zastavil, nadechl a vysprintoval. Nožičkama kmital o sto šest a za chvilku se kolem něj objevila aura a za ním bílý pruh energie. Pořád byl ale zřetelně vidět. "Rychleji!" zavolal jsem na něj. Froakie začal nožičkama kmitat tak rychle, že jsem je stěží rozeznával. Za chvíli se proměnil v jeden rozmazaný modrý flek, který se rychle řítil ke zdi. "STOP!" zavolal jsem najednu, ale Froakie nestihl zastavit a narazil do zdi.

"Musíš se naučit manévrovat, jinak je to tenhle útok k ničemu!" radil jsem mu. "Zkusíme to znova. Rychlý útok!" Froakie něco naštvaně zamumlal, ale rozeběhl se znovu a za chvilku se proměnil zase v modrou šmouhu. "Běhej kolem haly, ať se naučíš zatáčet! Hezky blízko zdí!" Froakie běhal těsně vedle stěn a v jednu chvíli málem naboural, ale podařilo se mu to vytočit a běžel dál. "To je ono! A zkus ještě rychleji!" Modrá šmouha teď dělala jedno kolečko kolem tělocvičny za pár desítek vteřin a stále zrychlovala. Když se blížila ke mě, nastavil jsem nohu. "Froakie si toho nevšiml včas, zakopl o mě a udělal několik kotrmelců." Zvedl se a naštvaně se na mě podíval. "Neboj, to nebylo, že bych ti chtěl ublížit!" uklidňoval jsem ho rychle, když na mě málem vypálil bublinky. "Musíš si víc všímat změn v okolí, aby tě nic nepřekvapilo. Zkusíme to ještě jednou, ano?" Froakie přikývl a zastavil bublinkový útok, který na mě málem vyslal.

"Froakie, rychlý útok! Buď připraven na překážky!" Froakie vystartoval a já jsem zatím začal tahat do haly různé pomůcky na tělocvik, jako žíněnky, kozu, lavičky a bedny různých velikostí. Když se ke mě Froakie blížil, kopnutím jsem mu pod nohy vypálil jeden míč. Froakie pohotově uskočil a běžel dál. Než se ke mě dostal, stihl jsem kolem rozmístit všechno náčiní a on teď přeskakoval lavičky, podbíhal pod kozou a odrážel se od beden. Já jsem po něm kopal míč a házel malé míčky, které jsem někde ve skladu haly vyhrabal. On uskakoval a za chvíli na něm bylo znát vyčerpání. "Ok Froakie, dobrá práce! Teď si chvilku odpočiň a pak si dáme útočení na terč." řekl jsem a odklízel jsem náčiní.

Asi po deseti minutách jsem začal ze skladu tahat terče, které jsem tam našel. Většina z nich byla polepena izolepou, některé byly úplně nové. Ptal jsem se skladníka, proč to, a on odpověděl: "Dneska tu byla nějaká holka s Luxiem a většinu terčů nám rozbili. Tak jsme spravili co šlo a zbytek dokoupili. Doufám, že nemáš v plánu udělat to samé!" řekl káravě, ale asi nebyl na tu trenérku zase tak naštvaný.

Připravil jsem všechny terče k jedné ze zdí a Froakie mě se zájmem pozoroval. "Tááák, hotovo!" zafuněl jsem a posadil jsem se na lavičku. Froakie se na mě zahleděl a pravil: "Jdeme trénovat?" "Počkej chvilku, musím si odpočinout..." zamumlal jsem. Froakie se na mě pohoršeně zadíval, jako že co si to dovoluju, odpočívat při jeho tréninku, ale trpělivě několik minut čekal. Konečně jsem se postavil na nohy a zvolal: "Tak jo, jdeme na to!" Froakie nadšeně zahopkal a připravil se na rychlé útoky.

"Froakie, útoč na tyhle terče," ukázal jsem mu a on přikývl. "Jdeme na to!" zopakoval jsem a zavelel k prvnímu rychlému útoku. Froakie vystartoval proti jednomu ze slepených terčů a vrazil do něj takovou silou, že se lepící páska odlepila a terč se rozpadl. "Hoplá..." zasmál jsem se. "Výborně! Další rychlý útok! Zkus se odrazit od zdi a pak narazit do terče zezadu!" rozkazoval jsem. Froakie tak učinil a další slepený terč se rozpadl. "Dobrá práce, a teď zkus několik terčů najednou! Támhlety co jsou naproti sobě!" ukázal jsem a Froakie vyrazil. Zasáhl první terč, ten útok vydržel, odrazil se od něj a plnou silou to napral do dalšího terče. Ten už útok nevydržel a rozpadl se, s čímž Froakie nepočítal a upadl. "V pohodě?" zeptal jsem se a Froakie na mě ukázal zvednutý palec. Pak znovu zaútočil a ještě několik terčů zasáhl, tentokrát už naštěstí nerozbil. Když takhle zasáhl všechny terče alespoň jednou, plný štěstí se na mě podíval a zaskotačil.

"Tak, to bude asi stačit, vypadá to, že útok už zvládáš. Co ty na to, že bychom zašli do restaurace a dali si něco za odměnu?" usmál jsem se na něj a Froakie nadšeně přikývl. Ještě před tím, než jsme odešli, jsem ale vytáhl z batohu stříbrnou lepící pásku a opravil rozbité terče. Pak jsem je donesl skladníkovi a několikrát se mu omlivil, ten se ale jen usmál a řekl, že to nevadí a že je rád, že nám terče pomohly.

//Uff.

141 KuMarry KuMarry | 30. října 2016 v 14:02 | Reagovat

[140]: Froakie - naučeno + 9 levelů a 20% sehranosti.

142 KuMarry KuMarry | 4. listopadu 2016 v 16:44 | Reagovat

1. Pawniard a Thunder (Luxray)
2. Pawniard - naučení seknutí a krátký zápas s Luxrayem
3.

Po dlouhém rozhodování jsem se konečně rozhodla, jestli půjdu s Pawniardem trénovat někam na louku a nebo do haly. Jelikož se mi v hale trénuje dobře, tak jsem měla namířeno do haly. Pawniard šel vedle mě a rozhlížel se kolem. Když jsme byli u haly, Pawniard se na ní nejistě koukal. "Tady budeme trénovat." Usmála jsem se na něj. Pawniard jenom otočil hlavu na jinou stranu. "Tak, jdeme." Strčila jsem do něj slabě a společně s Pawniardem jsme vešli do haly. Přemýšlela jsem, do jaké místnosti půjdeme trénovat. Koukala jsem se na rozcestník místností. Byl opravdu rozsáhlý. Po chvíli jsem na rozcestníku objevila docela zajímavou místnost. Místnost, ve které si člověk může změnit vzhled prostředí. Například že tam bude zima a místo podlahy bude na zemi sníh, nebo led, nebo zase že tam bude les, a mnoho dalších. "Pawniarde, už vím kam půjdeme!" Zajásala jsem z nadšení. Pawniard se na mě koukl trošku zaujatě, což mě překvapilo. "Kam...?" Zeptal se. "To bude překvapení." Zasmála se. Pawniard si jenom slabě povzdychl a šel za mnou do té místnosti. Měli jsme štěstí, že zrovna nebyla prázdná. Opravdu se tam dala nastavit změna prostředí. Hledala jsem vhodné prostředí na útok, který chci Pawniarda naučit. Našla jsem prostředí, kde místo podlahy bude kamenná zem a několik desítek balvanů a kamenů. Ihned jsem zmáčkla na čudlík, který to změní. "Takže, řeknu ti, co dneska budeme dělat." Začala jsem. Pawniard se na mě upřeně díval. "Zkusím tě naučit útok, který tě určitě udělá o něco silnějšího." Pokračovala jsem ve svém povídání. "Jmenuje se to 'seknutí'. Ano, vím, že to nezní moc silně, ale je to silné. A pro tebe to bude hodně lehké se to naučit. Aspoň doufám." Zasmála jsem se. "Důvod, proč jsem změnila prostředí tak, jak jsem změnila, je ten, že tady u toho útoku budeš hodně používat svoje čepele." Řekla jsem. Na Pawniardovi jsem mohla vidět, že ho to zaujalo ještě více, než předtím. "Asi bych ti měla začít vysvětlovat ten útok, co?" Koukla jsem se na Pawniarda tázavým pohledem. On jen zuřivým tempem kývl. "Dobře. Musíš převést část svojí síly do jedné z tvých čepelí. Ta začnou zářit jasnou bílou barvou a ty potom musíš seknout tou čepelí do protivníka. Proto se to jmenuje 'seknutí', logicky." Snažila jsem se mu vysvětlit útok. "Pochopil jsi to?" Zeptala jsem se ho. Pawniard řekl, že jo. "Dobrá. Tak se teď soustřeď na to, abys převedl svojí sílu do jedné z tvých čepel. Opravdu je jedno, do jaké." Řekla jsem. Pawniard zavřel oči, aby se mu soustředilo lépe. Vypadal velmi soustředěně, ale ani jedna z čepelí mu nezářila. Snažil se soustředit, ale nestačilo to. "Pawniarde, je vidět, že se na soustředíš.. Tady je ale jeden problém. Ty se na to soustředíš málo. Zkus se na to soustředit víc, ale zase to nepřeháněj." Ať to nepřehání jsem mu řekla proto, protože vím, že on udělá všechno pro to, aby byl silný. Pawniard kývl a znovu se začal soustředit. Chvíli se pořád nic nedělo. Potom jeho pravá čepel začala slabě zářit. Pawniard hned jak ta čepel začala zářit, tak otevřel oči a podíval se na ní. "Ty jsi to cítil?" Zeptala jsem se ho. Pawniard řekl, že tam něco cítil. "Aha... To znamená, že si vedeš lépe!" Řekla jsem hlasem, který se snažil Pawniarda povzbudit. Pawniard se jen dál soustředil na naučení útoku. Čepel mu znovu začala zářit, ale pořád stejně. Po několika zkoušeních se mu čepel rozzářila trošku více. "Hm, to už je lepší." Kývla jsem hlavou. Pawniard vypadal, jako by ho to trošku povzbudilo a znovu se jeho čepel rozzářila slabě bílou barvou. Byla jsem ráda, že ho moje 'podpora' podporuje tak, jak má. Znovu - po několika zkoušeních se pořád lepšil a lepšil. Čepel mu už zářila natolik, aby už s ní mohl někoho seknout. "Dobrá, tu první část máme hotovou. Teď jdeme na druhou část. Ta druhá část ani nepotřebuje vysvětlovat. Teď budeme trénovat sílu toho útoku. Budeš jím sekat kameny, co tu jsou." Vysvětlila jsem mu. Pawniard jen kývl. "Ok. Usekni jakýkoliv z těchto kamenů." Nařídím mu klidným hlasem. Pawniardovi začne zářit čepel, ale kámen neusekne. "Nevadí, všechno se nepovede na poprvé." Usmála jsem se na něj. Pawniard se ale soustředil na použití útoku. Jeho čepel mu začala bíle zářit a on se snažil rozseknout ten kámen, který se mu na poprvé nepodařil rozseknout. Na kameni se ale pořád ukazoval jen hluboký škrábanec. Pawniardovi po chvíli došly nervy a konečně se mu ten kámen podařil rozseknout. Dokonce rozseknul i to, co po tom kameni zbylo. "Hej, dobře ty!" Zasmála jsem se. Pawniard se jen zlomyslně usmál a začal sekat další kameny. "Počkej... Takhle se vyčerpáš.." Řekla jsem, zatímco Pawniard sekal kameny. Neposlouchal mě, byl zaměřený na sekání kamenů. Když je všechny rozsekal, tak se chtěl vrhnout na balvany. "Zastav!" Vykřikla jsem. "Tvůj útok si teď procvičíš v zápasu. Budeš zápasit s Luxrayem." Řekla jsem, vytáhla pokéball a vyvolala Thundera. "Ahoj Thundere, učím Pawniarda seknutí a teď si ho potřebuje procvičit. Rozhodla jsem se, že si ho procvičí ve formě zápasu. Mohl by jsi být tak ochotný, a pomohl nám tím, že si s Pawniardem dáš zápas?" Zeptala jsem se ho. On jen nadšeně kývl. "Dobrá. Jenom mě nechte změnit prostředí." Řekla jsem a změnila prostředí místnosti zpátky na normální. "Pawniarde, budeš zápasit s Thunderem, ale musíš používat jenom seknutí." Vysvětlila jsem mu. On se na mě šokovaně podíval, potom si ale povzdychl a kývl. "Můžeme začít?" Usmála jsem se. Oba kývli hlavou. "A Pawniarde, ty můžeš útočit bez mého svolení." Řekla jsem. Pawniard se škodolibě usmál. "Thundere, rychlý útok!" Dala jsem Thunderovi povel. Thunder vyběhl k Pawniardovi a Pawniard také zaútočil. Oba se zasáhli navzájem. Pawniard hned zaútočil seknutím. "Vyhni se!" Vykřikla jsem. Thunder se vyhnul, ale těsně. Pawniardovi ale seknutí 'nezmizlo' a seknul Thundera. "Skrytou sílu!" Thunder na Pawniarda vypálil skrytou sílu, ten jí ale rozsekal. Připomnělo mi to ten zápas, když jsem si Pawniarda chytala. "Bleskový útok!" Thunder na Pawniarda vypálil bleskový útok, ale ten se mu vyhl a použil seknutí. "Znovu bleskový útok!" Thunder znovu na Pawniarda vypálil bleskový útok. Překvapilo mě to, co udělal. I když byl zasáhnutý bleskovým útokem, pořád šel směrem k Thunderovi s připraveným seknutím. Po tom, co Thunder přestal, Pawniard zrychlil a chtěl Thundera seknout. "Vyhni se rychlým útokem!" Thunder se snažil vyhnout, ale Pawniard mu to nedovolil a znovu ho seknul. "Nárazový útok!" Thunder silně narazil do Pawniarda. "Bleskový útok!" Vykřikla jsem hned po tom, co Thunder narazil do Pawniarda. Pawniarda bleskový útok zasáhl, protože to nečekal. "Skrytou sílu!" Thunder rychle vypálil na Pawniarda skrytou sílu. Pawniard ale tentokrát překřížil své čepele a tím se ubránil. "Wow! To je super!" Řekla jsem šťastně, když jsem uviděla, co Pawniard udělal. Chvilku pak ještě spolu zápasili a Pawniard si v jeho útoku vedl víc a víc. "Dobře, to by už stačilo." Řekla jsem, když už oba vypadali vyčerpaně. "Oba jste odvedli dobrou práci." Usmála jsem se a vrátila je do pokéballu, aby si odpočinuli.

143 Drobeček Drobeček | 4. listopadu 2016 v 16:55 | Reagovat

[142]: Pawniard +13 levelů, 12% sehranosti
Luxray +4 levely, 8% sehranosti

144 Drobeček Drobeček | 4. listopadu 2016 v 16:55 | Reagovat

[142]: A ještě Luxray i Pawniard +10% zkušenosti v zápasech

145 Rin Rin | 5. listopadu 2016 v 18:21 | Reagovat

1. Poochyena
2. Zlepšení vztahu + zopakování útoků
3.
Rin přišla s malým Poochyenou v pokebalu až do obrovské haly, kde bylo plno trénujících pokemonů. Většina z nich vypadala silně, obzvlášť jeden Luxray, který byl jiý samozřejmě v plném vývojovém stádiu. Vytáhla pokebal a chvilku na něj koukala. "Tak pojď, Poochyeno." Hlesla tiše, pokebal se otevřel a Poochyena se objevil. Sedl si na zadek, nahodil znuděný výraz a začal si oblizovat tlapu. Zívl a koukal po okolí. "Zajímavé...,"pověděl tiše. "Poochyeno, no tak, prosím tě, spolupracuj. Copak budeš takhle protivnej pořád? Nedělej mi tu ostudu,"poprosila jej Rin. Poochyena se jen pousmál s těma jeho malýma tesáčkama. "Hm, já nejsem protivnej, to ty seš protivná!" Křikl po Rin její vlastní pokemon a odlepil zadeček od země v bojovém postoji. "Poochyeno, slibuji, že se budu moc snažit. Možná mě neuznáváš, protože jsem jen mladá holka bez zkušeností, ale byla jsem moc šťastná, když jsem tě dostala jako svého prvního pokemona a moc bych chtěla, abychom spolu byli velmi silný tým a každý z nás měl hrůzu, abychom vyhrávali oba dva spolu. Vyhrávali vše, co bysme chtěli. Rozumíš?" Promluvila na něj a pozorovala jeho výraz. Ten jen zastříhal ouškama. "Beru na vědomí," vzešlo z něj pouze. Rin přiývla, "To je dobře." Udělala několik kroků vzad a ukázala na jednoho gumového panáka na pružince, který se houpal sem a tam. "Tak Poochyeno, zkus nárazový útok, pak se odraž od země nožkama a hned na to kousnutí!" Zvolala a ukázala ukazováčkem na toho panáka. Poochyena se tedy rozběhl a opravdu se, kupodivu, snažil. Panáka strefil, saltem vzad se otočil a vyskočil nad panáka, do kterého se pak zakousl. Jeho tesáčky, které byly sic malé, ale velmi silné, se zaryly hluboko do gumy. Poochyena jej pustil a odskočil od něj. "Baví mě trénovat!" Zvolal najednou. V jeho očích se zjevila značná radost. Rin byla ráda. "Zkusíme posílit tvůj útok kousnutí, ok?" Oznámila mu a už mu dávala další a další povely. Poochyena vše vykonával kupodivu s ochotou a zřejmě ho to opravdu bavilo. Několikrát se ještě zabýval s tímto gumovým panákem, potom zkoušel nárazový útok do molitanem vycpané zdi a nakonec spolu s Rin ještě běhali na běžícím páse, oba se snažili, snad jim to posílilo i jejich vztah. "Dobře, děkuju ti za trénink, poochyeno." Usmála se na něj a pohladila jeho srst na hlavě. Očekávala, že ji kousne, nebo tak něco, ale on jen stál. Pak jej vrátila do pokebalu a odešla.

146 KuMarry KuMarry | 5. listopadu 2016 v 18:28 | Reagovat

[145]: Poochyena - + 3 levely a + 4% sehranosti s trenérem.

147 Refril Refril | 7. února 2017 v 9:55 | Reagovat

Ralts
Dvojtý útok(nový útok) a snad sehranost

Kolem poledne jsem se oběvila u tréninkové haly. Prošla jsem vstupnimi dveřmi prošla chodbou až jsem narazila na tmavě zelené dveře. Když jsrm je otevřela a vešla dovnitř, rozprostřela se předemnou velká hala s ruznymi pomůcjami ke tréninku. Ladně jsem došla k lavičce. Posadila jsem se, sáhla pro pokéball na řetízku. Odepla jsem ho a namířila vedle sebe. ,,Tak pojď za mnou Ralts."

Jen co jsem to dořekla, oběvil se červený paprsek a vedle mě se oběvila Ralts. Usmála jsem se na ní, ralts mi oplatila usměv. ,, Tak se dneska vrhnem na ten dvojtý útok. Je mi lito, že js to později. Byla jsem nemocná, tak to dřív nešlo." Pověděla jsem a Ralts přikývla a zatvařila se nadšeně. ,,Než se však pustíme do samotného tréninku, projdem si trochu teorii. Po tom by se nam to mělo dařit líp naučit." Dopovím a Ralts přikývne.

,,Tak jdem na to." Přisedla jsem si k ní a sáhla jsem si do kapsy a vyndala jsem si svůj pokedex. Namačkala jsem na něm pár údajů.
( http://vignette2.wikia.nocookie.net/pokemon/images/8/80/Virgil_Flareon_Double_Team.png/revision/latest?cb=20151001053231 ). Pak jsem dala pokedex před nas obě, aby jsme vyděli obě dobře. ,, Tak takhle vypadá dvojtý útok, když se provede správně. Koukni jak to Flareon provedl dobře. A utvoření kruhu kolem protivníka je taky efektivní a vypadá to moc dobře."  Pověděla jsem a Ralts přikývla. ,, Při tomhle útoku musíš dbát na soustředění, odhodlání, přesnost a hlavně rychlost.  Soustředění a odhodlání jsou důležitá u každého útoku. Přesnost kvůli rozmístění dvojníků. Ale tady musíš být hlavně co nejrychlejší, aby se tvý dvojníci ukázali." Mrkla jsem na ní, ,,čím budeš rychlejší a hbitější tím těch dvojníků budeš mít víc a udržíš tento útok dýl." Ralts přikývla a zatvařila se nadšeně. Usmála jsem se, ,,tak nejdřív se trochu proběhnem okolo hali, a pak skusíme první pokus samotného útoku. Pak podle toho jak nam to pujde se rozhodnem jestli zapracujem ještě na rychlost a nebo ne."

Sundala jsem batoh a opřela ho u laviček. Vstala jsem, a Ralts seskočila a podivala se na mě. ,,Tak s chutí do toho, neboj budem to absolvovat spolu." Ralts přikývla a rozběhla se, já jsem nečekala a vyběhla jsem za ní. Když jsem jí doběhla tak jsem přidala a o kousek jí předběhla a zavolala jsem na ní. ,, Jsi rychlá, ale chtělo by to trošku přidat. Jinak ti uteču." Ralts se usmála a předběhla mě zrovna když jsme probíhali zatáčkou. Když jsme se dostali na rovinku tak jsem ji znova doběhla. Takhle jsme se hecovali a předbíhali pět kol, když jsme znova doběhli k lavičkám kde byl můj batoh. Zastavili jsme se a rozdýchávali to.

Podívala jsem se na Rslts. " Jsi opravdu nesmírně rychlá. Teď to jen použít do samotného útoku. Tak hlavně nezapomeň. Buď odhodlaná, nepřestávej se soustředit, dbej na udržení rychlosti a přesnost. Tak jdem na první pokus, skusíme to zatím jen neurčitě. Poběžíme dopředu a ty skusíš, aby se oběvil nějaký ten dvojnik." Stoupli jsme si vedle sebe. Ja jsem trochu odstoupila a nechala jí prostor. ,,Tři dva jedna, jdem na to." Rozběhli jsme se, běželi jsme a dobíhali. Nic se však nestalo. ,, S toho si nic nedělej. Víc se soustřeď a trochu zrychlíme." Ralts kývla a otočila se. Znova jsme nabrali rychlost, ale zas nic. Opět jsme se otočili a rozběhli se. No trapili jsme se tak dlouho. Když po několikátém běhu se vedle Ralts oběvil dvojník. Ta byla tal překvapená, že se zastavila a on zmizel.

,, No teda to bylo skvělé. Pro začátek moc dobré" Sedla jsem si k ní sáhla do kapsy a vyndala jsem saček. Vylivila jsem z nich pár pofinků a podala jsem jí je. ,,Tak si dej po tolika vydané energie si je zasloužíš." Ralts s chutí spořádala pofinky a pak se odhodlaně přede mě postavila.

,,Tak jo trochu vylepšíme hbitost a pak to zkusíme znova. Teď ti tu udělam takovou překážkovou dráhu a ty se budeš snažit jí co nejrychleji překonat." Pověděla jsem a usmála jsem se na ní. Vstala jsem a začala připravovat věci. Nejdřív jsem dala na zem oaum obručí. Pak jsem za ně nachystla lavičku. Kousek za ní jsem dala  pět malých překážek a nakonec několik za sebou několik míčů. S usměven jsem si dílo prohlídla. Vrátila jsem se k Rslts. ,, Tak to je ono. Neboj poběžím za tebou. Nejdřív proskač obruče, pak přeběhnem po lávce, následně přeskačem překažky. No a nakonec prokličkujem mezi míči. Pak se po obvodu vrátíme na začátek a jdem na to znova." Ralts přikývla a stoupla si na start. Ja si stoupla kousek za ní. ,, Tři,dva,jedna a jdem na to." Ralts se rozběhla a já jsem jí byla v patách. Brabůrně proskalala obručemi. A jsem jí jen tak tak stačila. Pak ladně přeběhla lávku. Přeskoky jí daly trošku zabrat. Tam jsem jí dohnala, ale mezi míčema prokličkovala jako vítr. Když jsmě běželi na začátek tak jsem na ní zavolala. ,, To bylo moc dobré, jen se při skocích víc pdraz. Ať na lavičku z ní a přes ty překážky. Jinak to bylo skvělé. " Doběhli jsme na začátek a proběhli znova celou dráhu. Pak znova a znova. Pokus od pokusu to bylo lepší a rychlejší.  Při desátém pokusu jame to přímo prosvištěli.

,, To bylo super a teď skzsíme znova ten útok. Ralts dvojtý útok." Zvolala jsem, a podivala se na Ralts. Ta se soustředěně rozběhla a zrychlova a vic a vic. Kmitala tak rychle že jsem ji skoro nepistřehla a najednou to tam bylo. Byly tam dvě a pak tři. ,, Ralts udrž to a zkus trošku zrychlit." Ralts napla všechny svè síli a ještě trošku zrychlila . najednou jich tam bylo pět. Ralts uprostřed a kolem čtyři její dvojníci a ti si to svištěli na příč halou. Najednou se zastavili , chvili tam stáli a pak jeden po druhém zmizeli až tam zůstala stát jen moje Ralts.

Doběhla jsem k ní a sedla jsem si před ní. ,,To bylo skvělé dneska ti to opravdu šlo, ale zasloužíš si odpičinek." Sáhla jsem do kapsy, vyndala světle růžoví pytliček. Sáhla jsem do něj a vyndala několik pofinků. ,, Je v nich bobule co ti dodá energii." Ralts si dala s chuti a za chvilku byly pryč. Pak se na mě podivala a ja se usmála. Sáhla jsem pro pokéball. Namířila na Ralts. ,,Tak pojď si odpočinout." Ralts přikývla a zmizela v pokéballu. Ja jsem vstala uklidila sem naší překážkovou dráhu. Přehodila batoh přes rameno a odešla jsem z hali.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Zdroje:
Ikonky členů - Pokemaniak
Obrázky pokemonů - Bulbagarden
Layout a (c) patří MAKY.OREL & Enwy